Elektronické recepty - od začátku špatně
Elektronické recepty, pokud jsou správně používány, mohou být užitečným nástrojem, který pomáhá k lepší zdravotní péči a lepšímu hospodaření s penězi pojištěnců a občanů. Přináší mnoho dalších výhod. Aby svůj užitek skutečně přinášely, musí dobře fungovat. To se nepodařilo, celý projekt je bohužel od samého začátku chybný.
Jaké jsou hlavní chyby kolem elektronických receptů realizovaných SÚKL?
Zaprvé: nejsou užitečné
Elektronické recepty nemají podporu ani zdravotníků, ani pacientů, ani pojišťoven - nepodporuje je nikdo, protože nikomu nepřináší předpokládaný užitek. Stát prosazuje elektronické recepty aniž by pro ně předtím nebo v průběhu získal podporu. Prosazované řešení nebylo předem řádně projednáno s odborníky, a pokud snad částečně bylo, jejich doporučení nebyla vyslyšena.
Pacientům mohou elektronické recepty zlepšit kvalitu péče. Mohou zabránit nadměrnému předepisování léků a jejich nevhodným kombinacím. K tomu je třeba, aby předepisující lékař viděl přehled léků, které pacientovi předepsali jiní lékaři - a to nevidí. Má přístup pouze k lékům, které předepsal sám, a to je k ničemu - to má ve svém počítači nebo v kartě pacienta.
Pro pacienty by mohlo být prospěšné mít přehled o lécích, které užívají a užívali dříve - říkáme tomu lékový záznam pacienta. Pacient však k přehledu svých léků přístup nemá, systém mu neslouží ani zde.
Elektronické recepty by mohly pacientům usnadnit cestu k lékům. Mohly by sloužit k opakovanému vyzvednutí léků na stejný recept, k vyzvednutí léků bez nutnosti donést recept do lékárny či k doručení léků domů. Ani jedna z těchto služeb nefunguje, elektronické recepty nejsou pro pacienta užitečné.
Pro lékaře by elektronické recepty mohly přinést podporu v rozhodování. Během předepisování léku by se mohl dozvědět, jaké léky pacient užívá, jaké mu předepsali jiní lékaři, případně jaké jsou výsledky vyšetření, provedených jinými lékaři (propojení s klinickými informacemi, laboratorními výsledky). Nic takového systém elektronických receptů SÚKL neumí.
Ani pojišťovnám nepřináší elektronické recepty očekávaný účinek. Nesnižují výdaje, protože neposkytují komplexní přehled o lécích předepisovaných různými lékaři jednomu pojištěnci ani nedávají předepisujícímu lékaři zpětnou vazbu.
Zadruhé: chybný organizační model
Velkou chybou bylo a zůstává svěřit provoz služby, kterou elektronické recepty jsou, státnímu úřadu, jehož náplní je regulace a kontrola. Regulační úřad přistupuje k elektronickým receptům jako ke svému dalšímu nástroji pro regulaci a ne jako ke službě užitečné pro uživatele. Díky tomu e-recepty uživatelům neslouží, ale děsí je.
Jako státní úřad SÚKL není a nemůže být dostatečně pružný, aby nabízel službu, která plní očekávání svých uživatelů. Je dobré připomenout si, že zatímco soukromý subjekt může dělat vše, co není zakázáno, státní úřad může dělat jen to, co má zákonem nařízeno. Myslet si, že se komukoli podaří zákonem na několik let nadefinovat službu v oblasti IT tak dobře, aby byla užitečná, je více než naivní.
Řešení SÚKL se nevypořádalo s problémem citlivých osobních údajů. Státní úřad se pokusil zacházet s citlivými informacemi pacientů bez jejich souhlasu, díky této chybě utrpěly e-recepty fatální trhlinu.
SÚKL není nezávislý. Je to státní úřad přímo řízený ministrem zdravotnictví, tedy pod velkým politickým vlivem, a všechny jeho kroky, správné i nesprávné, budou vždy cílem politických útoků.
SÚKL jako státní úřad hospodaří s prostředky státního rozpočtu. Stávající právní úprava veřejných soutěží nedává státnímu úřadu šanci vybrat nejlepšího, ale ani dobrého dodavatele. Dovoluje jen dvě cesty: vybrat toho nejlevnějšího dodavatele nebo se vydat na tenký led soutěže „bez soutěžení“. Každé rozhodnutí ve věci dodavatele, ať moudré, odvážné, chybné, hloupé, mazané nebo uplacené, bude (a již je) vždy cílem politických útoků a předmětem kriminalizace.
Snaha řešit vývoj a provoz informačního systému bez vnějších dodavatelů vlastními silami zaměstnanců státního úřadu je směšná a nerealistická. Především však stát a jeho úřady nejsou určeny k tomu, aby provozovaly služby, ale mají nastavovat pravidla a kontrolovat jejich dodržování.
Zatřetí: nedává volbu
Zavádět elektronické recepty jako jediné řešení pro předepsání léku je nesprávné, hloupé a kontraproduktivní. Když stát elektronické recepty nařídil, rozhodl tak s konečnou platností o neúspěchu jejich zavedení. Je mnoho dobrých důvodů, proč ponechat staré dobré papírové recepty jako trvalou alternativu receptů elektronických.
Závěr: bez naděje na nápravu
Budovaný systém je špatně založen, postaven na chybných principech, nepřináší užitek, nikdo jej nechce a není naděje na jeho vylepšení a řádný smysluplný provoz. Při stávajícím uspořádání není reálná šance postavit na nepevných, děravých a chybných základech skutečně funkční a užitečnou službu. Nedá se očekávat nic jiného než další kritika, další neúspěšné pokusy a zmařené investice, další kriminalizace a skandalizování, další snahy o násilné prosazení chybného řešení. Šance na kvalitnější zdravotní péči i lepší hospodaření se ztrácí v dáli.
Pokud chceme v dohledné budoucnosti užívat prospěch elektronických receptů, musíme začít znovu a lépe. Vyslyšet argumenty odborníků a uživatelů, definovat pravidla pro konkurenční poskytování skutečné služby a důsledně kontrolovat jejich dodržování, správně nastavit motivace pro všechny uživatele a podpořit ty, kdo s užitečnými službami přijdou. Stát ať se drží své role a zdrží se nekalé konkurence dotované z peněz daňových poplatníků.
MUDr. Milan Cabrnoch, MBA
předseda Českého národního fóra pro eHealth
13. ledna 2016