Oční vady

Podle odborných studií, až 4,2 miliard osob (60 % populace) trpí poruchou zraku. Nejčastěji se jedná o krátkozrakost, která postihuje téměř každého třetího člověka na světě a v současné době se o ní hovoří jako o civilizační chorobě. Pouze 1,7 miliardy osob používá adekvátní zrakovou korekci, jako jsou například brýle či kontaktní čočky, uvádí server medicina.cz. 

Problematika zhoršující se kvality zraku světové populace je závažná. Pouhý zlomek lidí používá adekvátní korekci a z toho plynou značná rizika, u krátkozrakosti obzvláště. Špatný zrak může vést k bolestem hlavy, k únavě a nižšímu stupni soustředění. Například za volantem mohou být všechny tyto faktory velmi nebezpečné.

Zatímco v Evropě a USA je udáván výskyt krátkozrakosti (myopie) až 40 %, v asijských zemích je toto procento ještě mnohem vyšší. Například v Číně se prevalence krátkozrakosti už v roce 1930 odhadovala na 70 %. V roce 1983 byly v Číně zveřejněny výsledky šetření: krátkozrakých bylo 24,9 % dětí ve věku 10 let, 63 % v 19 letech a 82 % vysokoškolských studentů. V současnosti jen v Šanghaji vzrostl počet mladých myopů s brýlemi nebo čočkami na 90 procent. Alarmující je také nárůst krátkozrakosti u dětí a studentů v Japonsku. Podle odborníků na tom mají podíl jak těžké a složité znaky písma a začátek školní docházky ve velmi raném věku, tak prakticky nepřetržitý pobyt v uzavřených prostorách. Odborníci odhadují, že v České republice je téměř 20 % lidí krátkozrakých.

Přesný důvod vzniku krátkozrakosti u očí a jejího zhoršování však nebyl zatím objasněn.  Vyšší a vysoká krátkozrakost je nepochybně ovlivněna geneticky.  Dlouhodobé čtení a práce na krátkou vzdálenost vyžaduje ostrý obraz do blízka, což u očí umožňuje zvýšená akomodace čočky.  Tato dlouhodobá činnost na blízko, vyžadující udržení ostrého sítnicového obrazu, vede k růstu očního bulbu a vzniku či postupnému zhoršování krátkozrakosti a následnému nárůstu počtu dioptrii. U krátkozrakých očí dochází také k atrofii akomodačního svalu, následkem čehož nevzniká ostrý obraz na sítnici při práci do blízka a toto opětovně může vést k zhoršování krátkozrakosti.  Některé teorie také zmiňují vliv nitroočního tlaku a jejímu vlivu na prodlužování očního bulbu, což také může být důvodem nárůstu krátkozrakosti.

Na vzniku krátkozrakosti se určitým způsobem podílí i současný způsob života, kdy děti většinu volného času věnují hrám na počítači, tabletu, mobilu či sledování televizní obrazovky. Vidění do dálky totiž stimuluje a pozitivně ovlivňuje pobyt na přirozeném světle a časté zaměřování pohledu na vzdálené předměty v okolí. A to je spojeno hlavně s aktivitami, které děti provozují venku, na hřišti nebo v přírodě. Pohyb na čerstvém vzduchu tedy prospívá nejen zdraví a fyzické kondici, ale i zraku.

Krátkozrakost bývá většinou diagnostikována u dětí a dospívajících, ale může se objevit i později. Většinou postupně narůstá až do časné dospělosti, kdy se vývoj většinou zcela nebo téměř zastaví. Po dvacátém roku života se obvykle její hodnoty nemění, většina případů krátkozrakosti se stabilizuje, některé se ale s věkem mohou zhoršovat.

Řešením krátkozrakosti v současnosti jsou nejen vhodné dioptrické brýle, ale také laserové nebo chirurgické zákroky. Principem všech laserových metod na odstranění dioptrií je změna zakřivení oční rohovky. Po těchto zákrocích na specializovaných pracovištích už druhý den po operaci vidí pacient zcela normálně a do čtrnácti dnů se dokonale zahojí také třímilimetrová ranka.

 

Kategorie: 
Témata: 
Hodnocení: 

HaSIM newsletter

Mějte přehled o našich novinkách!