Výskyt zhoubných nádorů má u populace v České republice dlouhodobě vzrůstající tendenci. Celkově průměrný počet všech nově diagnostikovaných nádorových onemocnění v letech 1995–1999 činil 58 632 ročně, v letech 2005–2009 pak 77 467 ročně, což představuje nárůst o 32 %. Významně rostoucí zátěž české populace lze pozorovat i u tří diagnóz, které jsou předmětem screeningových programů:
- karcinom prsu (výskyt v roce 2010 v ČR: ženy 6 498 případů)
- karcinom děložního hrdla (výskyt v roce 2010 v ČR: ženy 994 případů)
- karcinom tlustého střeva a konečníku Výskyt v roce 2010 v ČR (výskyt v roce 2010 muži 4 907 případů, ženy 3 229 případů) (zdroj: Národní onkologický registr).
V České republice v současné době každoročně onemocní rakovinou prsu více než 6 000 žen, rakovinou děložního hrdla přibližně 1 000 žen a rakovinou tlustého střeva přibližně 8 000 osob. Na rakovinu prsu pak každoročně umírá přibližně 2 000 žen, na rakovinu děložního hrdla přibližně 400 žen a více než 4 000 mužů a žen umírá na rakovinu tlustého střeva. Značné procento zjištěných karcinomů se nachází již ve třetím nebo čtvrtém (tedy nejtěžším) stadiu, kdy jsou vyhlídky pacientů na úplné vyléčení výrazně nižší.
Všechny tyto nepříznivé ukazatele jsou ve vyspělých zemích Evropy významně nižší, a to právě díky celoplošně organizovaným screeningovým programům, které ročně navštíví až 90 % cílové populace.
Ministerstvo zdravotnictví proto připravilo projekt „SYSTÉM PODPORY PREVENCE VYBRANÝCH NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ V ČR - SCREENINGOVÉ PROGRAMY“. Projekt se skládá ze dvou základních částí. Již v lednu bude zahájeno tzv. adresné zvaní, na němž participují všechny zdravotní pojišťovny. Právě ty by měly oslovovat vybrané pojištěnce s výzvou k účasti na preventivním screeningovém vyšetření. Díky adresnému zvaní bude v následujícím roce a půl osloveno přibližně 1 850 000 pojištěnců s výzvou k návštěvě preventivního vyšetření. Celkově může být, v případě opakovaného zvaní, osloveno až 3,5 milionů lidí.
Ukončení projektu je stanoveno na 30. 6. 2015. Rozpočet projektu byl schválen v celkové výši cca 107 mil. Kč. Na samotné adresné zvaní je vyčleněno přibližně 62 mil. Kč. Projekt je z 85 % financován z evropských zdrojů, konkrétně z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Pojišťovny zajistí odeslání adresných výzev pojištěncům z cílových skupin formou dopisů.
Cílové skupiny (definované Expertním týmem):
- CA prsu - ženy ve věku od 45 let do 70 let
- CA děložního hrdla - ženy ve věku od 25 let do 70 let
- CA kolorekta - muži a ženy ve věku od 50 let do 70 let
Horní věková hranice 70 let pro účely adresného zvaní v rámci tohoto projektu byla zvolena z důvodu maximálního dopadu na snižování úmrtnosti ve všech třech typech screeningových programů. I nadále budou ovšem probíhat screeningová vyšetření bez omezení horní věkové hranice, bezplatně a v dikci registrujících lékařů primární péče, hlavně praktických lékařů a gynekologů.
Cíle projektu
Projekt si klade za cíl zejména celkové zvýšení návštěvnosti screeningových programů v České republice. V dlouhodobé perspektivě by díky tomu mělo dojít ke snížení výskytu karcinomu prsu, děložního hrdla a kolorekta v pozdních stádiích, snížení úmrtnosti a zvýšení průměrného přežití. Informační kampaň by měla přispět ke zvýšení zájmu obyvatel ČR o prevenci nádorových onemocnění obecně a ke zvýšení zájmu občanů ČR o aktivní přístup k péči o vlastní zdraví.
Účast na preventivních vyšetřeních u nás a ve světě
Pravidelných preventivních screeningových vyšetření se v České republice neúčastní plošně dostatečné množství obyvatel, kteří představují rizikovou a tedy cílovou skupinu.
Podle posledně dostupných údajů se screeningu karcinomu prsu v České republice zúčastnilo v roce 2010 pouze cca 51 % cílové populace. Pro srovnání ve vyspělých státech Evropské unie, kde navíc dlouhodobě funguje projekt adresného zvaní pacientů na preventivní vyšetření, je účast cílového obyvatelstva více jak 70 % a příkladem může být Nizozemí, kde se v roce 2006 k preventivním vyšetřením dostavilo 90 % cílových pacientů.
Screeningu rakoviny děložního hrdla se v roce 2010 v České republice zúčastnilo podle dostupných údajů 55 % cílové populace, v západních zemích Evropské unie se systémem adresného zvaní pak statistiky uvádí údaje kolem 70 % a více (Spojené království Velké Británie a Severního Irska pak za rok 2006 např. 80 % cílových pacientů).
Screeningu kolorektálního karcinomu se pak v České republice v roce 2008 zúčastnilo za rok 2010 pouze 23 % cílové populace, přičemž za minimální se běžně považuje účast alespoň 50 % cílových pacientů.