Práva pacientů v přeshraniční péči – jak to vidí sami pacienti?

Od roku 2007, kdy byl proveden první průzkum týkající se přeshraniční zdravotní péče, vzrostla zkušenost s přeshraniční zdravotní péčí jen o 1% (ze 4% na 5%), přičemž jen 2% dotázaných podstoupila v zahraniční plánovanou zdravotní péči. Největší zkušenost s plánovanou péčí v zahraničí mají Italové (8%), Lucemburčané (7%) a Maďaři (6%). Čeští pacienti v tomto případě kopírují celounijní trend.

Přestože převážná většina (69%) z těch, kteří čerpali péči v zahraničí, neměla problém s proplacením zdravotní péče a nadpoloviční většina by za zdravotní péčí vyjela do jiné země Evropské unie znova, celková ochota cestovat za zdravím od roku 2007 klesla z 53% na 49% dotázaných. Lidé preferují ošetření ve své zemi, protože jsou často se zdravotní péčí tam spokojeni (49%) a necelá třetina se obává jazykové bariéry. Nejotevřenější ke zdravotnímu turismu jsou obyvatelé menších zemí, nejméně ochotní k cestováním za zdravotní péčí jsou Němci (11%), Finové (17%), Francouzi a Rakušané (21%), tedy ti, kteří vyjádřili nejvyšší míru spokojenosti se zdravotní péčí ve své zemi.

Lidé jsou ochotní cestovat za lepší kvalitou péče (53%), ale nejsilnějším důvodem k vycestování za zdravotní péčí bylo pro dotázané zajištění péče, která není dostupná v jejich zemi (71%). Z těch, kteří vyjádřili ochotu cestovat, by 53% vyjelo za léčbou rakoviny, 38% za kardiochirurgií, 28% za ošetřením zubů a 26% za diagnostikou. Následují výměny kloubů, operace šedého zákalu, odstranění ledvinových kamenů a reoperace kýly.

Znalost práv, které občané Evropské unie v přeshraniční zdravotní péči mají je ale poměrně nízká. Většina respondentů sice věděla, že má právo na proplacení péče čerpané v zahraniční, a rovněž že má právo na kopii své zdravotní dokumentace, ale méně než třetina věděla, že recept na léky lze uplatnit v jiném členském státě, než ve kterém byl vydán. Lidé nemají přehled, zda musí mít pro ošetření v zahraničí předchozí souhlas od své pojišťovny a pokud ano, jakých výkonů se týká, ale vzhledem k tomu, že to upravuje každý stát jinak, není se čemu divit. Česká republika patří mezi šest nejliberálnějších zemí, kde není třeba předchozí souhlas pro žádný tip péče čerpaný v jiném státu Evropské unie. Jen jeden z deseti dotázaných věděl o existenci národních kontaktních centrech. Výrazně lépe jsou informovaní obyvatelé severozápadu Evropy, proti jižním a jihozápadním státům. K těm nejméně informovaným se přes svou geografickou polohu bohužel řadí i Češi a Poláci. Mezi dobře informovanými tvoří naopak geografickou výjimku Řekové, Slovinci a Chorvaté.

Většina dotázaných, celkem 78%, se tedy necítí být dobře informována o tom, jaká péče čerpaná v zahraničí jim bude doma proplacena, ale celých 49% respondentů uvedlo, že nemá přehled o tom, na úhradu jaké péče má nárok ve své zemi. To je závažné zjištění, které se ve 52% týká i respondentů z České republiky.

Kategorie: 
Hodnocení: 

HaSIM newsletter

Mějte přehled o našich novinkách!