Rizika práce v kanceláři

Lidé, kteří tráví dlouhé hodiny sezením u počítače, vystavují své zdraví značnému riziku, uvádí server Medicína.cz. Práce s počítačem se stala běžnou součástí profesního i mimopracovního života a lidé tráví u jeho monitoru řadu hodin. V rozvinutých zemích, mezi které patří i Česká republika, přibližně jedna polovina lidí pracuje v oblasti administrativní a kancelářské činnosti, kde je základním pracovním nástrojem právě počítač. Lidský organismus ale není k dlouhodobému sezení uzpůsoben, a proto může docházet ke vzniku zdravotních obtíží. Problémy vyplývající ze sezení v kanceláři přitom ani zdaleka nejsou jediné, které mohou zdraví člověka ohrozit. 

Nejčastější rizika v souvislosti s kancelářskou prací jsou s držením těla a následnou bolestí zad vyplývajícími z dlouhotrvajícího sezení na židli. Namáhán je také zrak, který trpí kontaktem s monitorem počítače. Pozornost by se ovšem také měla zaměřit na prevenci syndromu karpálního tunelu, na problematiku vlhkosti a optimální teploty v kanceláři nebo na rizika spojená s častým využíváním mobilního telefonu. Syndrom karpálního tunelu v současnosti patří k nejčastěji se vyskytujícím nemocem z povolání a případů neustále přibývá. V České republice jím trpí přibližně 30 000 lidí, každoročně je hlášeno téměř 250 nových případů způsobených pracovní zátěží.

Názvem karpální tunel se označuje úzká štěrbina v oblasti zápěstí, která je ze tří stran obklopena zápěstními kůstkami a ze čtvrté strany na ni naléhá pevný zápěstní vaz. Tímto tunelem vedou do dlaně šlachy a nervy, které zajišťují pohyby a citlivost prstů. Syndrom karpálního tunelu vzniká permanentním stlačením nervu v tunelu, nejčastěji právě zbytnělými šlachami ohýbačů prstů v této oblasti při pracovní činnosti. Trvalý tlak na zápěstí při práci na počítači znamená velké riziko.

Tento syndrom se z počátku projevuje brněním nebo mravenčením prstů. Poté může přejít ke ztrátě citlivosti a oslabení prstů, které je již provázeno velkou bolestivostí. Bolesti mohou postupně vystřelovat až do ramene a hlavy a jsou natolik intenzivní, že dokáží nemocného probudit ze spánku. Odborníci proto doporučují nepodceňovat v průběhu pracovního dne jednoduché cviky a uzpůsobit také vybavení svého pracovního stolu.

Prevence syndromu karpálního tunelu není složitá a dá se zvládnout i v průběhu pracovního dne. Několik osvědčených rad: Nepřetěžujte zápěstí – nevytáčejte ho do extrémních úhlů a snažte se ho držet spíše ve střední poloze. Dávejte pozor, v jaké pozici se nacházejí vaše ruce při práci na počítači. Snažte se psát se zápěstími zvednutými vodorovně nad podložkou, nebo si pořiďte gelový polštářek, jímž zápěstí při práci na počítači podložíte, stereotypní pohyby proložte dostatečně dlouhým odpočinkem nebo jiným druhem pohybu. V práci dělejte pravidelné přestávky na protažení paží, zápěstí, ramenních kloubů a krční páteře. Při práci s myší mějte loket opřen o podložku, abyste nezvyšovali napětí svalů v předloktí, zejména ohýbačů prstů.

Velmi podceňované je celkové klima v kanceláři. V dnešní době je zcela běžné pracovat v rozlehlejších kancelářích o větším počtu zaměstnanců, v tzv. open space. V takovém prostředí je obtížnější udržovat optimální teplotu a vlhkost vyhovující každému zaměstnanci. Přesto je nutné tyto hodnoty optimálně regulovat. Tepelné podmínky mají například mnohem větší vliv na subjektivní pocit pohody člověka, míru odpočinku i skutečnou produktivitu práce než nežádoucí škodliviny či obtěžující hluk.

Podobný účinek může mít i vlhkost vzduchu. Hlavně v zimním období dochází při vytápění k poklesu relativní vlhkosti na 20 % i méně. Tehdy i u zdravých jedinců dochází k intenzivnějšímu vysoušení sliznice horních cest dýchacích, poklesu jejich ochranné funkce a zvyšování možnosti průniku některých škodlivých látek až do dolních cest dýchacích. Udržením vlhkosti okolo 40 % se výrazně zvýší odolnost zaměstnanců vůči respiračním virům a sníží se i riziko tzv. Sick Building Syndromu, doprovázenému bolestmi hlavy, špatným spánkem a následně tedy i možným snížením výkonnosti.

Telefonování patří k obrazu moderní doby. V současnosti pak zcela jistě telefonování mobilním telefonem, který i v kancelářské práci vytlačil dříve užívané pevné linky. Ale i telefonování může ohrozit zdraví. Mobilní telefony pracují s elektromagnetickými vlnami, které mohou mít vliv na zdraví člověka, především je-li mu vystaven podstatnou část dne. Telefon má dosud jediný prokázaný vliv, a to na zahřívání mozkových tkání, očí a uší. Ačkoliv dodnes nebyl prokázán jediný případ přímého poškození zdraví zářením mobilního telefonu, určitě je dobré se na chvíli jeho záření vyhnout

Při výběru mobilního telefonu zjistěte, jaký výkon vyzařuje. Při pravidelném a dlouhotrvajícím telefonování používejte hands free sadu, která snižuje vyzařování až o 90 %. Nenoste mobil na těle – nošení např. v náprsní kapse v blízkosti srdce nebo na opasku je ze zdravotního hlediska nevhodné. Před spaním odložte mobilní telefon alespoň 50 cm od hlavy.

Mobilní telefony nejsou jen součástí pracovního prostředí. Především mladá generace je s nimi v nepřetržitém kontaktu a je dobře, pokud se rodiče zaměří na dodržování výše zmíněných pravidel i u svých dětí.

 

Kategorie: 
Hodnocení: 

HaSIM newsletter

Mějte přehled o našich novinkách!