Se zdravotním postižením žije každý desátý občan ČR

V roce 2012 žilo v České republice přes milion lidí s různým typem a mírou zdravotního postižení. Nejčastěji se jednalo o osoby starší 60 let, s mírně převažujícím podílem žen (52 %). Nejrozšířenější intenzitou bylo středně těžké zdravotní postižení (41 %) a rozhodující příčinou nemoc. To jsou základní výsledky šetření o osobách se zdravotním postižením, které v roce 2013 realizoval Český statistický úřad ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR. Historicky první šetření se uskutečnilo v roce 2007.

Osoby starší 60 let se na celkovém počtu zdravotně postižených občanů České republiky podílely téměř 59 %, druhou nejrozšířenější skupinou pak byli lidé ve věku 45–59 let (skoro každý pátý). Nejčastější příčinou zdravotního postižení byla nemoc (65 %), vrozené zdravotní postižení bylo zaznamenáno u více než každé desáté (9,4 %) a postižení v důsledku úrazu u téměř každé dvacáté (5,5 %) osoby se zdravotním postižením.
 
Vzdělání a ekonomická aktivita
Téměř tři čtvrtiny osob se zdravotním postižením mají základní či středoškolské vzdělání. Přibližně 6 % nemá ukončeno ani základní vzdělání, naopak více než 8 % má vzdělání vyšší odborné či vysokoškolské.
S nejvyšším dosaženým stupněm vzdělání úzce souvisí i ekonomická aktivita – více než dvě třetiny (69 %) zdravotně postižených osob tvoří nepracující důchodci. S tím souvisí i výše vyplácených dávek sociálního zabezpečení, kdy na jednu osobu se zdravotním postižením připadalo 1,37 dávek (více u žen).  
 
Rodinný stav a bydlení
Nejpočetnější skupinu (41 %) tvořili ženatí či vdané, na druhém místě ovdovělí (23 %) a na třetím svobodní (22 %). Genderově bylo pořadí trochu jiné. U mužů převládá skupina ženatý, u žen ovdovělá. Zajímavé bylo zjištění, že v kategorii svobodní mají muži silnější zastoupení, a to o 13 procentních bodů.
Zdravotně postižení žili nejčastěji ve společné domácnosti s manželem či manželkou (36 %). Druhým nejčastějším typem je single bydlení (19 %).
 
Míra soběstačnosti a zdravotní pomůcky
Úplné soběstačnosti dosáhlo 41 % osob se zdravotním postižením, naopak zcela nesoběstačných jich bylo téměř 11 %. Ženy byly přitom méně soběstačné než muži. Nejvíce osobám se zdravotním postižením pomáhala rodina, tj. nejbližší příbuzní, a to v téměř třech čtvrtinách případů. Dvě pětiny těchto rodinných příslušníků se staraly o osoby s těžkým a velmi těžkým postižením. Na druhou stranu bez zajištění péče zůstalo 9 % osob. Nejhorší situace byla u téměř 18 tisíc osob s těžkým a velmi těžkým postižením, které byly zcela bez pomoci.
 
Zdravotní (kompenzační) pomůcky, které mají v procesu rehabilitace a začleňování do společnosti rozhodující úlohu, potřebovalo téměř 39 % osob se zdravotním postižením, naopak 45 % postižených se bez zdravotních pomůcek obešlo.
 
Důsledky zdravotního postižení
Z celkového počtu nebyla ve svém životě nijak omezena pouze každá dvacátá osoba se zdravotním postižením.  Téměř čtvrtina této skupiny obyvatel trpí omezenou mobilitou, 18 % mělo potíže s vedením domácnosti a 16 % se o sebe nedokázalo postarat vůbec.
  
Detailní informace budou k dispozici na přelomu měsíců dubna a května 2014 na webu ČSÚ v analýze „Výsledky šetření u osob se zdravotním postižením v České republice za rok 2013“.

 

Kategorie: 
Hodnocení: 

HaSIM newsletter

Mějte přehled o našich novinkách!