Včasná diagnóza Alzheimerovy nemoci

Čeští vědci z Národního ústavu duševního zdraví / Psychiatrického centra Praha a další odborníci z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy zřejmě objevili klíč k časné diagnóze Alzheimerovy nemoci a možná i naznačili cestu k objevu léku.

Zjistili, že v mozku pacientů jsou místně zvýšené protilátky specifické právě pro tento typ demence. O objevu informoval 4. listopadu 2014 Aleš Bartoš z Národního ústavu duševního zdraví/Psychiatrického centra Praha, šéf výzkumného týmu.

Alzheimerova nemoc je nevyléčitelné onemocnění mozku. Rozvoj se zatím dá jen zpomalit, pokud se léky nasadí včas. Trpí jí 140 000 Češek a Čechů. Se stárnutím nemocných přibývá, v roce 2050 může být v ČR 225 000 pacientů.

Při Alzheimerově nemoci se do mozku ukládají špatně svinuté či poškozené bílkoviny beta-amyloid a tau protein. V poškozené formě zanášejí mozek a ničí ho. Tau protein a další bílkovina neurofilamenta tvoří kostru nervové buňky. Pokud je kostra poškozena, nervová buňka se může rozpadnout.

Ve světě se pokusně očkovaly myši proti beta-amyloidu, jejich mozek se od nánosů vyčistil. U lidí postup nezabral. Český vědecký tým se proto zaměřil na tau protein a neurofilamenty. Pět let zjišťoval rozdíly v imunologické situaci u 80 dobrovolníků rozdělených do čtyř skupin: zdravých seniorů, seniorů se zánětlivými nemocemi nervové soustavy, pacientů s Alzheimerem a pacientů s jinými formami demence. Ukázalo se, že množství protilátek proti tau proteinu a neurofilamentům v krvi i mozkomíšním moku celkově bylo u zdravých lidí vyššího věku a pacientů s Alzheimerovou chorobou zhruba stejné. Když se vědci zaměřili na určitou část protilátek, a to na přímo lokálně vytvořené v blízkosti nervové soustavy, zjistili, že u pacientů s Alzheimerovou chorobou je množství významně vyšší než u ostatních. Zvýšené protilátky mohou souviset se zvýšenými nánosy špatně svinutých bílkovin a rozpadem nervových buněk, a tedy jejich páteřních bílkovin tau proteinu a neurofilament.

Vědci očekávali, že podobná imunologická reakce nastane i u pacientů s jinými formami demence a že se tělo bude bránit protilátkami na zvýšenou hladinu tau proteinu a neurofilament z rozpadlých buněk stejně jako v případě Alzheimerovy nemoci. Jenže tomu tak nebylo, a to ani u Creuzfeldt-Jacobovy nemoci, lidské varianty nemoci šílených krav. U této nemoci rozpad buněk je rychlejší, prudce stoupá množství bílkovin tau proteinu a neurofilament v mozkomíšním moku, přesto nebyly protilátky zvýšené. Tuto skutečnost nepopsal podle Bartoše dosud nikdo na světě.

V laboratoři biochemie a patofyziologie mozku Národního ústavu duševního zdraví plánuje Bartošův tým poznatky ověřit. Do studie chce zařadit více dalších pacientů, a to s nemocí v časném stadiu. Jejich séra a mozkomíšní moky budou vyšetřeny vylepšenými biochemickými metodami. Pro vytvoření českých norem neuropsychologických testů se nyní hledají dobrovolníci. Potřeba jsou zdraví muži nad 50 let věku a zdraví muži i ženy nad 85 let. Výzkum zohledňuje i socioekonomický status a vzdělání. Nedostatek je dobrovolníků s nižším vzděláním.

Zájemci o zařazení do studie musejí užívat češtinu jako svůj mateřský jazyk a být neurologicky i psychicky zdraví. Nesmějí mít pocit porušené paměti. Vyšetření trvá jednu až dvě hodiny, provedou ho odborníci ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.

Kategorie: 
Hodnocení: 

HaSIM newsletter

Mějte přehled o našich novinkách!