Vzdělávání lékařů se změní

Systém postgraduálního vzdělávání lékařů je nutné rychle změnit. V Otázkách Václava Moravce se na tom shodli náměstek ministra zdravotnictví Josef Vymazal s prezidentem České lékařské komory (ČLK) Milanem Kubkem. Masový úprk čerstvých absolventů do Německa podle nich způsobuje i současný stav s příliš přísnými nároky, které fakticky ani nelze splnit.

Lékaři v současné situaci musí pro získání atestace v některých oborech falšovat výkony. O veřejném tajemství promluvil dětský chirurg Jan Trachta, lékař se zkušenostmi z Velké Británie i zemí třetího světa. Uvedl, že falšování chirurgických výkonů před atestací je tichá a známá praxe. Všichni vědí a nikdo neřekne veřejně, že často je třeba některé výkony falšovat, aby vůbec mohl k atestaci. Nemá šanci za současných podmínek je sám splnit a odoperovat tak, jak jsou předepsány.

Nepřou se s ním ani lékaři z nejvlivnějších – prezident ČLK Milan Kubek či náměstek ministra zdravotnictví Josef Vymazal (kteří sami získali atestace, když ještě fungoval jiný systém). Požadavky, které jsou napsány v předatestační přípravě, jsou naprosto nerealistické, podotkl Milan Kubek. Oba se přitom shodují, že tato praxe nezmizí, pokud se nezmění systém vzdělávání lékařů a především požadavky, které stanovují atestační komise.

Prezident ČLK tvrdí, že současný systém nadržuje fakultním nemocnicím, které také mají hlavní slovo. Vzdělávání je velmi nepřátelské, prakticky nekonzumovatelné a rozpadají se regionální nemocnice, uvedl. Podle Josefa Vymazala by to měla změnit připravovaná novela zákona č. 94/2004 Sb., který vzdělávání lékařů upravuje. V novém návrhu zákona je nové rozdělení akreditačních komisí, kde jednu třetinu jmenuje ČLK, třetinu Ministerstvo zdravotnictví ČR a třetinu lékařské fakulty. Tím dochází k rovnováze a optimálnějšímu systému než dosud, popsal náměstek ministra zdravotnictví.

Přiznal přitom, že požadavky na atestace je možné změnit již před novelizací zákona, který podle Vymazala začne platit „do roka a do dne“. MZ ČR již na návrhu začalo pracovat.

Další požadavky, které ČLK k novele má, však MZ ČR již tolik nezohledňuje. Josef Vymazal zdůraznil, že k jeho přípravě sestavil úřad odbornou platformu, kde byly zastoupeny všechny vlivné skupiny ve zdravotnictví včetně poslanců příslušného výboru. ČLK je podle Vymazala nesmírně důležitým hráčem, ale ne jediným. MZ ČR musí vyslechnout i ostatní partnery jako univerzity.

Výsledkem podle Vymazala například je, že se postgraduální vzdělávání sice zkrátí, ale ne tak výrazně, jak ČLK žádala. Například hotovým neurochirurgem tak bude lékař namísto po současných sedmi už po šesti. Josef Vymazal podotkl, že je to obdobná doba jako v sousedních státech. ČLK by ale také chtěla, aby se snížil počet základních oborů výrazněji než na navrhovaných 33. Toto číslo však označil náměstek ministra zdravotnictví za kompromis mezi požadavky jednotlivých stran.

Co novela zákona o vzdělávání lékařů nezmění, jsou odměny, které dostávají. Ačkoli Milan Kubek vidí za hromadnými odchody lékařů – jde podle něj až o pětinu absolventů – i vzdělávání, míní, že na prvním místě jsou peníze. Až poté přichází na řadu motivace lékařů k práci a dalšímu vzdělávání. Mladí lékaři nemají žádnou motivaci vrátit se. Když se uchytí v Německu a mají německý plat, německou životní úroveň, nemají motiv pracovat v ČR.

 

Kategorie: 
Hodnocení: 

HaSIM newsletter

Mějte přehled o našich novinkách!