Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček chce znovu prosadit návrh na úplný zákaz kouření v restauracích. Zákon se přitom chystá předložit v téměř totožné podobě, v jaké ho navrhoval bývalý ministr Leoš Heger. Zákon počítá i s omezením prodeje cigaret. Ministerstvo zdravotnictví chce zpřísnit zákony, aby ochrana nekuřáků byla větší. Česko je stále zemí s nejbenevolentnějšími protikuřáckými pravidly, a také jedinou, kde mohou fungovat i jen čistě kuřácké restaurace.

O tom, jestli se v restauracích může kouřit, nebo ne, si podle současných pravidel mohou rozhodnout jejich majitelé sami. Rozhodnutí, jestli bude restaurace nebo kavárna nekuřácká, je tak dnes věcí podnikatelského záměru. Zatímco ve větších městech mají dnes už lidé na výběr, na venkově stále vítězí spíš kuřácké prostředí. Zákazem kouření v restauracích a barech ale navrhované změny nekončí. Zákon počítá i s omezením prodeje tabákových výrobků, například by se už cigarety nedaly koupit v automatech.

Aby byly povinně všechny restaurace nekuřácké, se zatím žádnému z politiků nepodařilo prosadit. Současný ministr zdravotnictví to chce zkusit znovu. Podporu má zákon i mezi jeho koaličními partnery.

Naposledy se na znění zákona v březnu 2013 neshodla celá tehdejší koalice. Na vládu se pak kvůli jejímu pádu ani nedostal. Jeden z nejčastějších argumentů proti zákonu bylo omezování vlastnických práv provozovatelů.

První český protikuřácký zákon z roku 2006 omezil například kouření ve školách, na úřadech nebo zastávkách. Další zákon z roku 2010 (zákon č. 305/2009 Sb., který novelizuje zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami) přidal povinnost označovat, jestli je restaurace kuřácká, nebo má oddělené prostory. Zároveň zmírnil pravidla na zastávkách, zákaz platí už jen v zastřešených částech.

Kouření v restauracích je důležité jen pro devět procent Čechů a Češek, jak vyplývá z průzkumu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a společnosti Ipsos. Jen čtvrtina kuřáků a kuřaček přitom chodí do hospod, barů či klubů proto, že si tam může zapálit. Naopak pro nekuřáky i pro většinu těch, co kouří, je podstatné spíš setkání s přáteli, jídlo a pivo. Zákaz kouření v restauracích by uvítalo 78 procent dospělých, stejně jako 41 procent kuřáků a kuřaček.

Proti zákazu kouření se vyslovila zhruba pětina všech dotázaných. Zákaz by vadil skoro třem pětinám kuřáků. Pravidelně kouří třetina Čechů. Rozhodně by o zákaz naopak stálo 28 procent dotázaných, z kuřáků jen dvě procenta. Celkem si ho přálo 78 procent dospělých, z kuřáků 40 procent. Častěji zákaz podporují ženy než muži.

Česko je společně s Estonskem, Portugalskem a sousedním Slovenskem jedinou evropskou zemí, kde kuřáci zatím nemusí čelit přísným zákonům. Naopak ve 14 státech starého kontinentu vyhlásili absolutní zákaz kouření ve všech veřejných uzavřených prostorách. Patří mezi ně třeba Velká Británie, Francie, Španělsko, Řecko či Norsko.

Například ve Francii se prodávají jedny z nejdražších cigaret v Evropě a smějí je nabízet jen speciální prodejny kontrolované státem. Kromě toho zákon zakazuje kouření ve všech veřejných prostorách, ve školách, v restauracích i v barech. Současné vládě to ale nestačí. Chce prosadit další zdražování a cigarety by i ve speciálních prodejnách mohly časem zmizet z očí pod pulty, aby případné zákazníky moc nelákaly.

Mírnější než v těchto státech, ale zároveň daleko přísnější než u nás jsou zákonodárci v Polsku, Itálii, Slovinsku, Chorvatsku, Dánsku a Švédsku. V těchto zemích platí úplný zákaz v uzavřených prostorách a pro kuřáky musí být vytvořeny speciální stavebně oddělené místnosti. V Rakousku platí podobné pořádky, restaurace do rozlohy 50 metrů čtverečních si ale mohou vybrat, zda budou zakouřené, či nikoliv. V Německu si pravidla upravuje každá spolková země jinak.