Zdravotní pojišťovny podpoří větší kompetence praktiků

Má-li dnes pacient v České republice nějaký zdravotní problém, může s ním navštívit jakéhokoliv ambulantního specialistu dle vlastní volby, a to klidně i opakovaně, příp. s jedním problémem navštíví několik lékařů se stejnou specializací. Mnohdy však bez toho, aby se jeho zdravotní komplikace začaly adekvátně řešit.

To vše navíc bez vědomí svého praktického lékaře, který tak nemá informace o tom, jaká zdravotnická zařízení pacient navštěvuje, jaká vyšetření absolvoval anebo jaké léky začal nově užívat. Důsledkem takové praxe je nepřiměřená finanční zátěž pro zdravotní systém, nízká efektivita pro pacienta a nemožnost praktického lékaře cíleně koordinovat pacientovu léčbu.

Praktický lékař přitom obvykle mívá nejlepší předpoklady k tomu, aby správně vyhodnotil pacientův stav. Jako průvodce, který pacientovi pomáhá a sleduje jeho docházení za ambulantními specialisty, by tak nejvhodněji koordinoval jeho léčbu. U chronických diagnóz by navíc mohl převzít část léčby sám, a to při zachování minimálně stejné úrovně péče jako u ambulantního specialisty. „Model řízení přístupu ke specializované zdravotní péči dobře funguje například ve Velké Británii, kde mají praktičtí lékaři nesrovnatelně větší kompetence, než naši praktici. Není důvod, proč by jejich čeští kolegové nemohli vykonávat totéž,“ říká MUDr. Pavel Frňka, DMS, předseda zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven ČR.

Současná pravomoc praktiků je ale omezená, o jejím rozšíření se proto mluví stále častěji. Posílení role praktických lékařů by navíc pomohlo podpořit atraktivitu tohoto povolání pro mladé absolventy a částečně tak řešit stále se zvyšující průměrný věk praktických lékařů.

Ničím neomezený přístup k jakémukoliv lékaři není pro pacienta žádnou velkou výhodou. Snadno se pak může stát, že pacient obíhá různé ordinace, čas plyne a problémy přetrvávají. Nakonec už pak není nikdo, kdo by mohl vidět pacienta jako celek a také mohl nést za výsledek odpovědnost. „Současné zdravotnictví můžeme označit jako superspecializované, což ale nutně není vždy pro pacienta výhodou. Příkladem budiž pacient, který s bolestí hlavy navštíví neurologa, přičemž pacientův problém může pramenit ze špatného držení těla nebo sedavého zaměstnání a vyžaduje si správnou spolupráci praktického lékaře s ortopedem a fyzioterapeutem. A právě v tom tkví výhoda praktického lékaře, který by měl pacienta nejen léčit, ale i koordinovat péči ostatních,“ potvrzuje MUDr. Frňka.

V současnosti nemá praktický lékař pro svoji roli průvodce pacienta v systému téměř žádné účinné nástroje. Žádoucí změnou by podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven České republiky Ing. Ladislava Friedricha bylo rozšiřování výkonové složky úhrad u praktických lékařů. Týká se to především preventivní péče a léčby chronických onemocnění. „Jde hlavně o některé výkony laboratorní a o péči o závažná chronická civilizační onemocnění jako je diabetes nebo vysoký krevní tlak. Zájem o převzetí větší zodpovědnosti za léčbu o chronické pacienty, jako jsou diabetici, se však v dosavadních pilotních projektech týká jen části praktických lékařů,“ uvádí Friedrich.

Vyšetřovací diagnostické přístroje jsou pro ordinace lékařů stále dostupnější. Jejich využití však v současnosti ještě není vždy plně efektivní. Účinnost a efektivitu léčby, kterou mohou praktičtí lékaři poskytovat, snižují také výrazné systémové překážky, například nedostatečná motivace pacientů k dodržování doporučení praktických lékařů a částečná omezení v předepisování léků.

Nespornou výhodou posílení kompetencí praktického lékaře, jakožto průvodce pacienta světem zdraví, je efektivita léčení. Praktický lékař, který bude mít aktuální přehled o pacientově zdravotním stavu, jej bude schopen předat do rukou nejvhodnějšímu specialistovi. Ten potom může pacienta rovnou začít léčit, bez potřeby nadbytečných vyšetření.

Zdroj: ČTK

Kategorie: 
Hodnocení: 

HaSIM newsletter

Mějte přehled o našich novinkách!