Zástupci vlády, zaměstnanců a zaměstnavatelů ve čtvrtek 4. září 2014 mimo jiné projednali návrh na zvýšení minimální mzdy, činnost agentur práce a agenturní zaměstnávání.
Hlavním bodem jednání v rámci Rady hospodářské a sociální dohody ČR byl návrh na zvýšení minimální mzdy o 700 Kč na celkem 9200 Kč od ledna roku 2015. Návrh, který podpořili zástupci odborů, bude na schůzi ve středu 10. září 2014 projednávat Vláda ČR. Dále byla projednávána činnost agentur a agenturní zaměstnávání, jejichž komplexní úpravu v současnosti diskutuje Pracovní skupina RHSD.
Vláda ČR může podle Zákoníku práce upravovat minimální mzdu svým nařízením. Až tak učiní, nebude tedy potřeba "potvrzení" Poslaneckou sněmovnou.
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v červnu 2014 na tripartitě původně dohodli na zvýšení o 500 Kč. Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR uvedl, že došlo k porušení dohody sociálních partnerů.
Minimální mzdu pobírají podle odhadů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV ČR) zhruba dvě procenta pracujících, tedy kolem 100 tisíc lidí. Zvýšení minimální mzdy má přesto význam pro mnohem více pracovníků. Současně totiž vzrostou i úrovně zaručené mzdy, tedy minimální tarify pro jednotlivé skupiny profesí. Výjimkou je nepodnikatelská sféra, odměňovaná podle platových tabulek.
Zástupci zaměstnavatelů s dalším zvýšením minimální mzdy zásadně nesouhlasí. Již na jednání tripartity v červnu 2014, na níž bylo odsouhlaseno zvýšení minimální mzdy pro rok 2015, zástupci podnikatelů řekli, že 9000 Kč je pro ně hraniční suma. Upozorňují na to, že zvýšení minimální mzdy by mohlo způsobit problémy při udržení zaměstnanosti v řadě podniků, vyšší podíl zaměstnanců s nízkými příjmy je navíc soustředěn v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti.
Podle Hanáka je paradoxem, že vláda připravuje nástroj na podporu a udržení zaměstnanosti v souvislosti s očekávanými dopady ekonomických sankcí vůči Rusku na české podniky, jako je například kurzarbeit, a na druhé straně přichází s dalším navýšením minimální mzdy. Zvýšení minimální mzdy podle něj pocítí zejména podniky a obory, pro které je cenová hladina pro udržení konkurenceschopnosti klíčová a jejichž marže jsou již nyní nízké.
MPSV ČR zdůvodňuje návrh na zvýšení minimální mzdy tím, že výdělek by měl stačit na živobytí, aby k němu zaměstnaní lidé nemuseli pobírat ještě dávky. Čistá minimální mzda sice podle něj pokryje výživu a výdaje na základní potřeby, ale ne všechny náklady na bydlení. Podle podkladů pro tripartitu tak lidé často žádají právě o příspěvek a doplatek na bydlení.
Zatímco za předchozích vlád se minimální mzda od roku 2007 prakticky nezvyšovala, v srpnu roku 2013 ji vláda Jiřího Rusnoka zvýšila o 500 Kč na 8500 Kč. Po nástupu současné koalice se vláda s odboráři a zaměstnavatelskými svazy dohodla na dalším růstu o 500 Kč – ke zvýšení na 9000 Kč měsíčně mělo dojít od ledna 2015.
V koaliční dohodě se vládní strany zavázaly, že po projednání v tripartitě bude vláda postupně minimální mzdu zvyšovat, aby se přiblížila 40 procentům průměrné mzdy, tedy zhruba 10 000 Kč. Po zvýšení na 9200 Kč přesáhne poměr minimální mzdy k průměrné 36 procent.
Současné zvýšení je kompromisem mezi požadavky odborů a zástupců zaměstnavatelů. Zatímco odbory požadovaly růst o více než 1 000 Kč, firmy na tripartitě naopak tlačily na co nejmenší zvýšení, nebo ještě lépe zachování dosavadní úrovně.
Odboráři poukazovali na inflaci a celkový růst životních nákladů. Zástupci zaměstnavatelů i Nečasova vláda však argumentovali, že zvýšení minimální mzdy by se obrátilo proti zaměstnancům - firmám by vzrostly náklady, což by v době krize mohlo vést k dalšímu propouštění.
Minimální mzdu pobírají podle odhadů MPSV ČR zhruba 2% pracujících, tedy kolem 100 tisíc lidí. Pro většinu zaměstnanců však platí mnohem vyšší minimum - takzvaná zaručená mzda. I tyto částky se zřejmě automaticky zvýší.
Zaručená mzda je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do osmi stupňů, nazývaných také minimální mzdové tarify.
Například popelář nyní musí dostat alespoň 9 400 Kč, pokladní v supermarketu nebo servírka nemůže brát méně než 10 400 Kč, zdravotní sestra si má vydělat alespoň 11 400 Kč a ředitel společnosti minimálně 17 000 Kč.
Dále projednali činnost agentur a agenturní zaměstnávání, jejichž komplexní úpravu v současnosti diskutuje Pracovní skupina RHSD.