Průměrný věk lékařů zdravotnické záchranné služby (ZZS) stoupá. Zároveň chybí jejich nástupci. ZZS bojují s nedostatkem lékařů, příčinou je především to, že urgentní medicínu nemohou lékaři rovnou vystudovat, ale musí si nejprve splnit atestaci z jiných, Ministerstvem zdravotnictví ČR (MZ ČR) schválených oborů.
Změnu, aby si první atestaci mohli lékaři dělat i z urgentní medicíny, přislíbilo MZ ČR, zatím se však neví, kdy to bude. Mezi mediky je přitom o obor velký zájem.
Například ZZS Středočeského kraje má stovku kmenových lékařů a služby zde pokrývají i externisté. Minimálně dalších 15 kmenových lékařů, tedy zaměstnaných na plný úvazek, záchrance chybí.
Koncept oboru urgentní medicína je na základě žádosti MZ ČR připravený od začátku roku 2014. Dosud se však neví, zda bude základním oborem nebo nástavbou. Přípravu nových lékařů velmi zkomplikovalo to, že se za posledních 12 let třikrát zcela změnily podmínky pro získání specializace v oboru urgentní medicína.
MZ ČR uvedlo, že pokud jde o specializační vzdělávání již vystudovaných lékařů, je atestace z oboru urgentní medicína možné v tuzemsku vykonávat už od roku 2004. Neuvedlo však, jak je to s možností, aby to mohla pro lékaře být první atestace, kterou skládají.
ZZS v ČR přitom patří navzdory nedostatku lékařů mezi nejlepší v rámci vyspělých zemí. Nedostatek lékařů by mohlo například po vzoru Německa pomoci řešit větší zapojení praktických lékařů, kteří se u našich sousedů běžně střídají při víkendových službách na pohotovostech, jejichž služby nyní často v ČR supluje právě zdravotnická záchranná služba.
Sanitku si lidé volají třeba i při angínách či 14 dnů trvající bolesti zad. Výjimkou nejsou ani zásahy u opilých lidí, kteří by si podle náměstka měli výjezdy platit. Cena takového výjezdu je zhruba šest tisíc korun.
Ve středních Čechách je 44 stanovišť záchranářů, z toho pět soukromých. Středočeská ZZS je největší v zemi a má nejvíce stanovišť i výjezdových skupin, fungují také dohody s dalšími kraji. Ročně ošetří přes 100.000 pacientů.