Operační program Zaměstnanost 2014 - 2020

Vláda ČR na jednání dne 9. 7. 2014 schválila Operační program Zaměstnanost 2014 - 2020.

Dokument dostane do 17. července 2014 Evropská komise. Pokud ta program schválí, může Česko do roku 2020 získat téměř 60 miliard Kč. Peníze půjdou především na podporu zaměstnanosti nebo sociální začleňování. Program by mohl být schválen do konce roku 2014.

Česká republika by tedy mohla do roku 2020 získat téměř 2,14 miliardy eur (zhruba 58,72 miliardy Kč) z EU na podporu zaměstnanosti, sociální začleňování, boj proti chudobě a zlepšení fungování úřadů. Česko by muselo přidat ještě asi 433 milionů eur, tedy zhruba 11,88 miliardy Kč. Program má spravovat Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV ČR). To by stanovilo pět okruhů, na které by peníze poslalo do regionů i do Prahy.

Tyto takzvané prioritní osy se zaměřují na podporu zaměstnanosti a adaptability pracovní síly, na sociální začleňování a boj s chudobou, na sociální inovace a mezinárodní spolupráci, na efektivní veřejnou správu a na technickou pomoc.

Cílem projektů má být podle navrhovaného materiálu zvýšení zaměstnanosti mladých lidí, starších pracovníků, matek malých dětí či lidí s nízkou kvalifikací, snížení rozdílů v postavení žen a mužů na trhu práce, lepší vzdělávání, modernizace úřadů, rozvoj sociálního podnikání, rozšíření školek či zřízení sociálního bydlení. Skoro 12 miliard Kč, které má země přidat, nemusí pocházet jen od státu. Podle návrhu programu by z této částky přes 3,38 miliardy Kč (kolem 123,29 milionů eur) mělo putovat ze soukromých zdrojů.

Řada neziskových organizací, které se o peníze z EU na projekty ucházejí, záměr kritizovala. Poukazují na to, že mnohé neziskovky tak na evropské finance nedosáhnou, protože se jim například na začleňování lidí z ghett nepodaří od dárců a firem peníze získat.

Projekty na podporu zaměstnanosti by se měly týkat zprostředkování práce, poradenství, rekvalifikací, vzdělávání, tvorby nových míst, flexibilních úvazků, pracovní rehabilitace postižených či přípravy nových nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Zaměřit by se měly třeba i na srovnání postavení žen a mužů na trhu práce a na vybavení školek. Na tyto projekty by měly připadnout tři pětiny prostředků.

Na sociální začleňování a potírání chudoby má jít 30 procent celkové sumy. Projekty by měly řešit plánování bytové politiky a sociálního bydlení, podporu profesionální sociální práce, aktivity proti diskriminaci, prevenci kriminality, pomoc mladým po odchodu z dětských domovů a sociální podnikání. Dvě procenta peněz podpoří inovace a mezinárodní spolupráci. Inovace by měly přinést nové nástroje a účinnější řešení. Cílem je mimo jiné "trvalá změna chování cílových skupin". Pět procent celkové částky má přispět k zefektivnění veřejné správy. Podporu by měly získat nové metody sociální práce, díky nimž by bylo možné přecházet ztrátě bydlení či řešit situaci v ghettech.

Peníze by měly zefektivnit i fungování neziskovek, aby se snižovala jejich závislost na dotacích od státu. Evropské finance by měly zlepšit také fungování úřadů a institucí. Jinak nastavit by se mělo vzdělávání pracovníků, aby byli výkonnější, uměli zacházet s informačními technologiemi. Příprava se má týkat i boje proti korupci.

Zbývající čtyři procenta financí se využijí na technickou podporu. Důvodem vyčlenění těchto peněz je prý administrativní náročnost projektů, koordinace plánování výzev či monitorování a sběr dat o podpořených osobách.

 

Hodnocení: 

HaSIM newsletter

Mějte přehled o našich novinkách!