V Česku je 15% praktických lékařů ve věku nad 65 let. Nejstarší jsou na Domažlicku, Nymbursku a Třebíčsku. Data vyplývají z materiálů, o kterých jednala 23. 2. 2015 správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (VZP). Ta zvažuje, že by v místech, kde lékaři chybějí nejvíc, navýšila takzvanou kapitační platbu.

V Česku zhruba 47 tisíc ordinací. Mezi některými lékaři pendlují. Zhruba 650 lékařů má souběh 1,2 úvazku, což je 1,5 procenta všech úvazků, které jsou ve VZP evidovány.

Kapacitní přiměřenost je podle VZP dobrá, ale existují velké regionální rozdíly. Čím větší město, tím lepší dostupnost lékaře. Žádným překvapením není, že největší problém má Vysočina, u které je zajištění lékaře poměrně složité, protože má největší sídelní rozdrobenost a nedostatek odborníků. Lékaři z nemocnic proto suplují ambulantní specialisty v terénu.

Podle předsedy Správní rady Jiřího Běhounka pojišťovna od března 2015 zavede nové principy smluvní politiky, jež by měly být transparentnější. Běhounek zároveň podotkl, že VZP i přes některá bílá místa bude pečlivě zvažovat uzavírání nových smluv s ordinacemi. Vyšší šanci na smlouvu budou mít tam, kde lékař chybí. Pokud se problém bude prohlubovat, VZP podle některých členů správní rady zváží, že lékaře bude spolu s opatřením obcí lákat na vyšší kapitační platby. To je paušál za pacienta a měsíc, kterou už v roce 2015 mírně navýšila úhradová vyhláška.

VZP tvrdí, že i bez tohoto nástroje dokáže lékaře motivovat. V případech, kdy má zájem na tom udržet dostupnou zdravotní péči i v lokalitách, kde by se praktický lékař stěží uživil, pak takovému lékaři vyplácí takzvaný dorovnávací příspěvek. Jde o lokality, kde je nižší počet registrovaných pojištěnců oproti celostátnímu průměru a zároveň je z těchto míst daleko k nejbližšímu dalšímu lékaři. Taková praxe už ve VZP nějaký čas úspěšně funguje.

VZP vypracovala mapy ukazující například to, jak je na tom Česko z pohledu praktických lékařů. Na jednoho praktika v Česku připadá v průměru 1 755 dospělých nebo 1 550 dětských pacientů.

Z map vyplývá, že na většině území mají lidé praktika v dojezdové vzdálenosti do 20 minut. Výjimkou jsou zejména příhraniční oblasti. O něco víc bílých míst je u místní dostupnosti lékařů pro děti a dorost.

V přepočtu na 10 tisíc obyvatel mapa ukazuje, že nejméně lékařů pro děti a dorost je na Nymbursku, Opavsku, v Brně - venkov a také v Praze - východ a Praze - západ. Nejméně lékařů pro dospělé je v přepočtu v Praze - východ, Praze - západ, na Svitavsku a v regionu Brno - venkov.

Z materiálů VZP také vyplývá, že průměrný věk lékaře pro dospělé je 54,7 let, u lékařů pro děti to je 56,5 roku.

Nejstarší praktičtí lékaři pro dospělé, v průměru je jejich věk nad 59 let, jsou na Domažlicku. Praktičtí lékaři pro děti a dorost jsou nejstarší na Nymbursku a Třebíčsku, v průměru mají 62 let a víc.

V pololetí roku 2014 bylo v Česku 5 794 praktických lékařů pro dospělé a 2 259 praktických lékařů pro děti a dorost. Z dat vyplývá, že VZP není příliš ochotná dávat lékařům nové smlouvy. V prvním pololetí 2014 uzavřela novou smlouvu s 13 lékaři pro dospělé a se dvěma lékaři pro děti a dorost.

Kategorie