Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová na jednání Vlády ČR dne 27. 8. 2014 informovala o vývoji příjmů, výdajů, úspor, životních nákladů a půjček českých domácností v 1. čtvrtletí roku 2014. Největší pozornost byla přitom v oblasti příjmů věnována mzdám, platům a sociálním příjmům.
Česká ekonomika v období ledna až března 2014 navázala na hospodářské oživení z konce roku 2013, neboť HDP vzrostl meziročně o 2,9 %. Vedle příznivého vývoje zahraniční poptávky se mírně začaly zvyšovat výdaje na konečnou spotřebu sektoru domácností, a to především v souvislosti s obnovenou nominální i reálnou dynamikou mezd. Důvěra domácnosti ve vztahu k pozitivnímu vývoji ekonomiky se v jejich konečné spotřebě, tj. výdajích na trhu zboží a služeb, projevila prozatím jen částečně, a to zejména na úrovni skupin domácností s vyššími příjmy. Sektor domácností vydal 463,9 mld. Kč na individuální spotřebu, což je o 1,7 % více než před rokem.
Mzdy byly největším zdrojem peněžních příjmů domácností, průměrná nominální měsíční mzda v národním hospodářství (na přepočtené počty zaměstnanců) činila 24 806 Kč a její meziroční dynamika růstu se z poklesu v 1. čtvrtletí 2013 (o 0,5 %) změnila v nárůst (o 3,3 %); po zohlednění cenové inflace došlo v 1. čtvrtletí 2014 k navýšení reálné úrovně průměrné mzdy o 3,1 %.
Příjmy domácností sociálního charakteru zůstaly v úhrnu na úrovni 1. čtvrtletí roku 2013. Nižší byla výplata dávek důchodového pojištění (z administrativních důvodů) a dávek pro osoby se zdravotním postižením. Příjmy občanů z ostatních sociálních dávek se zvýšily, nejvýrazněji z dávek pomoci v hmotné nouzi. Průměrná výše starobního důchodu se zvýšila o 0,9 % na 11 038 Kč měsíčně.
Úhrnná meziroční míra cenové inflace činila v lednu až březnu roku 2014 0,2 % (před rokem 1,8 %). Hlavní příčinou nízkého cenového růstu bylo lednové snížení regulovaných cen elektřiny a nevýrazný pohyb cen výživy a ostatních tržních komodit.
Přírůstek bankovních půjček se zvýšil a jejich stav k 31. březnu 2014 činil 1,19 bil. Kč. Půjčky na spotřebu mírně vzrostly, rozhodující díl přírůstku však nadále tvořily úvěry na bydlení, především vlivem růstu hypoték při nižších úrokových sazbách. V oblasti úsporných vkladů pokračoval trend orientace na likvidnější netermínované vklady v podobě spořicích účtů či peněz na běžných účtech a naopak vzhledem ke stále nízkému úročení již jen omezeně na různé méně likvidní dlouhodobé formy spoření a termínované vklady. Celkový objem bankovních úspor domácností činil ke konci března roku 2014 1,84 bil. Kč.