Protonová léčba pro děti

Lékaři v Česku ročně léčí až dvacet dětí s agresivním nádorem zvaným meduloblastom.  Léčbu by v budoucnu mohly hradit české zdravotní pojišťovny. Nebyla by však automatická pro každé dítě.

V přepočtu podle toho, které děti se s meduloblastomy posílají na protony ve světě, by to na Českou republiku představovalo tři až čtyři děti za rok, uvedl Jaroslav Štěrba, přednosta Kliniky dětské onkologie Fakultní nemonice Brno. Právě tam a v Praze se meduloblastomy léčí, v Česku je to 15 až 20 dětí ročně.

Pravděpodobnost vyléčení záleží na včasnosti zachycení, věku dítěte, velikosti nádoru či jeho biologii. Podle lékařů se u této nemoci pohybuje kolem 70 procent. Až na výjimky jsou dětští pacienti ozařováni nikoliv protonem, ale jiným způsobem.

Protonovou léčbu u nás nyní zdravotní pojišťovny proplácejí jen ve výjimečných případech a po dohodě s lékaři, uvádí server iDnes. Ministerstvo zdravotnictví ČR nedávno uvedlo, že ji zařadí do seznamu hrazených výkonů, ale podmínkou bude, aby pacientovi tento druh léčby doporučilo komplexní onkologické centrum.To znamená, že léčba i po zařazení do sazebníku nebude hrazena u diagnóz plošně.

Podle Štěrby je meduloblastom jednou z diagnóz, o které se diskutuje v souvislosti s protonovou léčbou. Nedá se ale říci, že by šlo o jasnou a jednoznačnou indikaci. Je to indikace možná. Jsou známky, že by protonové ozařování mohlo být teoreticky lepší, ale definitivní a jasný důkaz stále chybí.

Vlastimil Válek, jenž vede Radiologickou společnost a je přednostou Radiologické kliniky ve FN Brno se s protonovou terapií setkal v roce 1991 na stáži v Japonsku. Od té doby se na úrovni fyziků stále tvrdí, že je to "bomba". Teoreticky by to tak mělo být. Pak se však udělá klinická studie a nevychází to. Problém je, že lidé nejsou stejné tkáňové kultury, na kterých se ověřuje, že je protonové ozařování teoreticky lepší.

Podle něj má proton tu výhodu, že lze lépe vypočítat, jaká dávka je třeba. Stačí však, aby část nádoru byla více vlhká než jiná a teoretická formule nefunguje, tvrdí Válek. Při svém kritickém názoru však zároveň podotýká, že pokud by měl v rodině nemocné dítě a peníze na jeho léčbu, neváhal by a na protonovou terapii by ho poslal.

Pokud jsou v okolí nádoru struktury, které je třeba totálně ochránit před zářením, tak proton je bezesporu daleko šetrnější než při jiných druzích používaného záření. Potíž je, že takových struktur není mnoho. Je to oko, teoreticky pohlavní orgány, štítná žláza. Tyto orgány jsou nejvíce citlivé na záření, vysvětlil lékař.

Jiná situace než u dospělých je u dětí.  Děti jsou citlivější na záření, protože rostou a všechny buňky se u nich velmi rychle dělí. Proto také nevydrží tak velkou dávku, jak dospělí. Podle něj ovšem tyto výhody nejsou tak velké, aby se drahá léčba platila z veřejných peněz.

Válek také upozorňuje na jeden fenomén vědy. Vědecké principy dnes podle něj nepočítají s individualitou, byť medicína se snaží o pravý opak. Dnešní onkologická léčba je zaměřená na pacienta. Jak ale na pacienta zacílit léčbu, když se její efekt prokazuje na velkých souborech? To, co funguje u jednoho, nebude fungovat u jiného pacienta, jenže efekt metody musí být prokázán vědeckými postupy, které s individualitou nepočítají. To je obrovský problém, se kterým si přírodní vědy neumějí poradit a je to i problém protonové léčby, která na homogenním souboru funguje, ale na sestavě pacientů tak jasná není.

Jeho kolega, přednosta Štěrba říká, že budoucnost není jen o otázce, zda ozařovat fotony, či protony. V současné době je snaha u některých dětí radioterapii úplně odstranit, protože má svá negativa. Otázka tedy nezní, zda protony, či fotony, ale zda ozařování vůbec. Meduloblastomu dnes lékaři rozumí více, než tomu bylo před pěti lety, proto jej umí u některých dětí nahradit chemoterapií či jinou cílenou léčbou.

Centrum protonové léčby v Praze otevřelo v prosinci 2012. Vybudovala jej firma Immortent. Jeho provoz dodnes poznamenává spor mezi ním a největší Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, která dříve s centrem podepsala smlouvu o smlouvě budoucí na jednu miliardu korun ročně. Později ji však VZP ČR napadla a soudy zatím nerozhodly, zda je smlouva o smlouvě budoucí platná. Kvůli jejímu podepsání je navíc stíhaný bývalý nucený správce VZP a náměstek tehdejšího ministra Davida Ratha Antonín Pečenka.

 

 

 

Kategorie: 
Hodnocení: 

HaSIM newsletter

Mějte přehled o našich novinkách!