Reexport léků

V roce 2013 se z Česka vyvezly léky za tři a půl miliardy Kč.  Distributoři profitují z levných léků, které mohou v zahraničí prodat někdy i za násobek jejich české ceny. Profit reexportérů přitom mohl dosáhnout v roce 2013 až dvojnásobku, nebo i více.

Prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba uvedl, že masivně jsou reexportovány i drahé léky vázané na centra specializované péče, což je podle jeho názoru podezřelé a nepochopitelné. Musí se to dít minimálně s vědomím ústavní lékárny.

V desítce největších reexportérů figurují tři lékárny. Jedna z nich navíc prakticky jako lékárna pro české zákazníky vůbec nefunguje. Veškeré léky totiž prodává rovnou za hranice. Což není mezi těmito překupníky nijak výjimečná situace. Z uvedené top 10 na českém trhu vůbec neoperuje plná polovina distributorů a jeden další jen minimálně. Jejich identita ale zůstává skrytá, SÚKL ji nesmí odkrýt a může publikovat informace o reexportérech pouze v souhrnné podobě.

Lékárníkům se takové jednání jejich kolegů nelíbí. Farmaceutickým výrobcům zase počínání reexportérů kazí obchody v zahraničí. Rozhodující přitom není ani tolik cena léků jako právě výše marže, již mohou vydělat. Například nosní sprej Avamys, který užívají alergici, může výrobce v Česku prodat maximálně za 158 korun. V Itálii je ale skoro třikrát dražší, stojí 428 korun. Podobně antidepresivum Cipralex, které se v Česku reálně obchoduje za necelých 130 korun, se ve Švédsku prodává za 640 korun.

Podle tribune.cz to však může být jen špička ledovce, která vyplývá z oficiálních statistik. Distributoři jsou sice povinni hlásit lékovému úřadu, jestli lék vyvezli, nicméně odborníci pochybují, že by povinnosti vždy všichni dostáli. V roce 2013 dokonce někteří z nich porušili ministerský zákaz vývozu konkrétních přípravků.

Farmaceutické společnosti mají povinnost, zajistit dostupnost léku na trhu. Proto většinou dodávají větší množství, než je očekávaná spotřeba. Dodávjí i jedenapůlkrát více přípravku, než kolik ho potřebuje pacientů. A stejně se stává, že zmizí. Farmaceutické společnosti neovlivní, kam distributor léky prodá. V úvahu přichází u specializovaných léků i přímá dodávka do nemocnic, ale je tu stejně riziko, že ho vyveze její lékárna.

Ve snaze zabránit tomuto nešvaru se nejmenovaný výrobce uchýlil ke krajnímu řešení: léky nemocnici vydával proti receptu, v němž ale musely být zakryty osobní údaje pacienta. Přípravky se stejně dostaly za hranice. Nemocnice totiž dokola točila jeden recept a na něj si lék několikrát vybrala. Ústavní lékárny nebo tzv. komplementátoři nemocnic používají i další finty. Distributor vyzvedne přípravek u farmaceutické firmy proti objednávce od nemocnice. Její lékárna ale pak lék vrátí, takže zůstane na skladu distributora. Ten ho pak může exportovat. Ne každý vývoz léků přitom znamená automaticky potíže. Dramatické jsou ale situace, kdy je z trhu vyvezeno tolik balení konkrétního přípravku, že prakticky vymizí z lékáren, a přitom nemá za sebe žádnou náhradu.

Ministerstvo zdravotnictví nyní spolu s lékovým úřadem připravují legislativní úpravu.

Kategorie: 
Témata: 
Hodnocení: 

HaSIM newsletter

Mějte přehled o našich novinkách!