Sociální výdaje MPSV ČR v roce 2014

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) zveřejnilo přehled sociálních výdajů v roce 2014. V roce 2004 činily sociální výdaje MPSV cca 478,9 mld. Kč, což bylo o 6,4 mld. Kč více než v roce 2013.

K nejvyššímu nárůstu výdajů došlo u výdajů důchodového pojištění (o téměř 3,0 mld. Kč), u výdajů nemocenského pojištění (o 1,9 mld. Kč), u výdajů na příspěvek na péči (o 0,9 mld. Kč) a u dávek pomoci v hmotné nouzi (o cca 0,8 mld. Kč).

Vývoj výdajů důchodového pojištění a celkového počtu důchodců:

  • Celkové výdaje rezortu MPSV na důchody v roce 2014 vzrostly meziročně o téměř 3,0 mld. Kč a dosáhly výše 376,4 mld. Kč (tj. 78,6 % všech prostředků na sociální výdaje MPSV v roce 2014).
  • Na konci roku 2014 byl zaznamenáván mírný meziroční nárůst celkového počtu důchodců ovlivněný zejména vyššími počty starobních důchodců; v prosinci 2014 dosáhl celkový počet důchodců 2 863,2 tis. (z toho 2 355,1 tis. představovali důchodci starobní), tj. meziročně o 0,2 % více.

Vývoj výdajů nemocenského pojištění a dočasné pracovní neschopnosti:

  • Na dávky nemocenského pojištění (nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství) bylo v roce 2014 vynaloženo 22,1 mld. Kč. Ve srovnání s rokem 2013 došlo k nárůstu o cca 1,9 mld. Kč. Na meziročním zvýšení výdajů na dávky nemocenského pojištění se zejména podílelo zvýšení výdajů na nemocenské (o 1,8 mld. Kč), a to především v souvislosti s ukončením přechodného období, kdy zaměstnavatelé vypláceli náhradu mzdy po dobu až tří týdnů dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance – od 1. ledna 2014 náleží nemocenské od 15. dne dočasné pracovní neschopnosti.
  • Z hlediska ukazatelů nemocnosti bylo v roce 2014 ukončeno 1,29 mil. případů dočasné pracovní neschopnosti (meziročně o 41 tis. případů méně). Celkový počet prostonaných dní meziročně vzrostl o 0,4 mil. z 57,1 mil. na 57,5 mil. Naopak došlo k meziročnímu nárůstu průměrné délky trvání ukončeného případu o cca 2 dny na 45 dnů.

Vývoj výdajů na podpory v nezaměstnanosti:

  • Na podpory v nezaměstnanosti bylo v roce 2014 uvolněno 9,3 mld. Kč, tj. o 0,4 mld. Kč méně než v roce 2013. Tento pokles byl ovlivněn především nižším počtem uchazečů o zaměstnání s podporou v nezaměstnanosti (zatímco v roce 2013 činil průměrný měsíční počet těchto uchazečů 118,0 tis., v roce 2014 se jednalo o 115,9 tis. uchazečů).

Vývoj výdajů v oblasti nepojistných dávkových systémů:

  • Výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc) činily v roce 2014 cca 11,3 mld. Kč při meziročním nárůstu o téměř 0,8 mld. Kč. Došlo rovněž k meziročnímu nárůstu počtu vyplacených dávek (v průměru za měsíc u příspěvku na živobytí o 11,2 tis. na 161,6 tis. příspěvků, u doplatku na bydlení o 8,3 tis. na 73,4 tis. doplatků). Důvodem tohoto nárůstu byl zejména růst cen v oblasti bydlení a příjmová situace domácností.
  • Dávky pro osoby se zdravotním postižením byly v roce 2014 vyplaceny v objemu 1,9 mld. Kč (z toho cca 1,1 mld. Kč činily výdaje na příspěvek na mobilitu a 0,8 mld. Kč příspěvek na zvláštní pomůcku), tj. o cca 8,9 mil. Kč více než v roce předchozím.
  • Výdaje na příspěvek na péči v roce 2014 meziročně vzrostly o téměř 0,9 mld. Kč na 20,4 mld. Kč. V průměru bylo měsíčně vyplaceno cca 331,8 tis. příspěvků (z toho cca 110,8 tis. v I. stupni závislosti, 108,1 tis. ve II. stupni závislosti, 71,6 tis. ve III. stupni závislosti a 41,4 tis. ve IV. stupni závislosti).
  • Na dávky státní sociální podpory a dávky pěstounské péče bylo v roce 2014 uvolněno celkem cca 37,5 mld. Kč, což bylo o 0,2 mld. Kč více než v roce předchozím, a to zejména v důsledku nárůstu výdajů na příspěvek na bydlení (o 1,4 mld. Kč), odměnu pěstouna (o 0,2 mld. Kč) a na příspěvek na úhradu potřeb dítěte (o 0,1 mld. Kč). Naopak pokles výdajů byl zaznamenán u rodičovského příspěvku (o 1,4 mld. Kč) a u přídavku na dítě (o 0,1 mld. Kč).
  • V roce 2014 bylo v průměru měsíčně vyplaceno cca 943,8 tis. dávek státní sociální podpory a cca 25,0 tis. dávek pěstounské péče. Nejvyšší meziroční nárůst – o 19,4 % - byl zaznamenán u příspěvku na bydlení (v důsledku vyšších nákladů na bydlení a méně příznivé příjmové situace některých typů domácností).
Příloha zprávy: 
Kategorie: 
Hodnocení: 

HaSIM newsletter

Mějte přehled o našich novinkách!