Studie kvality zdravotní péče v České republice

Studie kvality zdravotní péče v České republice, si dala za cíl porovnat a vyhodnotit výsledky jednotlivých zemí v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Česká republika dosáhla v posledních dvou desetiletích v oblasti kvality zdravotní péče významných pokroků. Hlavním doporučením studie je věnovat zvýšený zájem programům na posílení a podporu primární péče a prevence, které by pomohly zastavit nárůst výskytu diabetu a dalších chronických onemocnění.

Významným ukazatelem je například pokles úmrtnosti pacientů po infarktu myokardu, a to na méně než polovinu. Konkrétně z 15,7 % úmrtí v roce 2001 na 6,8 % v roce 2011, což je jeden z nejstrmějších poklesů ve všech zemích OECD. Také výskyt chronických onemocnění srdce u pacientů s diabetem 2. typu klesl ze 40 % v roce 2001 na méně než 30 % v roce 2008, snížila se i míra přijetí do nemocnice s diagnózou astmatu a chronickou obstrukční plicní nemocí. Výdaje na zdravotní péči v ČR ve výši 7,2 % HDP přitom patří mezi členskými státy OECD k nejnižším.

Výskyt diabetu v ČR je přibližně 8 %, což je více než průměr zemí OECD, který činí 6,9 %. Míra obezity dospělých se zvýšila ze 14 % v roce 2000 na 21 % v roce 2011, a je tak vyšší než průměr v zemích OECD, který je 17,2 %. Znepokojivý je rovněž výskyt nadváhy či obezity uváděný samotnými 15 letými Čechy, jehož míra se zvýšila z 9 % na 15 %. Tento trend považuje za velmi vážný i výkonná ředitelka Zdravotnické divize OECD Francesca Colombo, podle níž je skutečnost, že míra obezity je vyšší, než je průměr v OECD a nadále roste, velmi alarmující. Česká republika se musí více soustředit na programy prevence, více pozornosti musí věnovat také včasné detekci tohoto onemocnění, aby bylo možné co nejdříve zahájit jeho léčbu. Kromě zlepšení kvality života obyvatel tak lze předejít i vysokým nákladům na jejich pozdější léčení.

Francesca Colombo proto doporučuje zvážit možnost poskytování finančních pobídek praktickým lékařům tak, aby mohli převzít vedoucí úlohu v komplexní léčbě pacientů s diabetem.

Česká republika je také jedinou zemí v rámci OECD, v níž stále roste počet kuřáků. Podíl dospělých osob denně kouřících tabák se v letech 2000 až 2011 zvýšil o 5 %, zatímco průměr OECD v tomto období poklesl o 21 %. ČR má také jednu z nejvyšších úmrtností na ischemickou chorobu srdeční a cévní mozkové příhody. Úmrtnost na choroby srdce je 260,4 úmrtí na 100 000 obyvatel – více než dvojnásobek průměru v zemích OECD, který je 115,2. U cévních mozkových příhod je tato četnost 106,4 na 100 000 obyvatel, průměr v zemích OECD činí 69,1.

Studie OECD doporučuje také výrazně podpořit účast obyvatel na screeningových programech. Screening karcinomu děložního čípku podstupuje pouze o málo více než polovina žen ve věku 20 - 69 let, což je méně než průměr v zemích OECD, kde činí 59,6 %. Výskyt karcinomu děložního čípku u žen v ČR přitom dlouhodobě neklesá a činí přibližně tisíc nových případů ročně. ČR provádí také pravidelné preventivní prohlídky zaměřené na kontrolu výše krevního tlaku, hladiny cholesterolu a přítomnost dalších rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. Zde je však nutné teprve zhodnotit nákladovou efektivitu tohoto programu.

Ve zprávě se dále uvádí, že stávající systém jednorázové mandatorní akreditace nemocnic není dostatečný pro zajištění kvality a bezpečnosti systému. Česká republika by měla poskytovatele zdravotních služeb monitorovat kontinuálně, aby je motivovala k dosažení a udržení vysokého standardu péče. Do národního systému hlášení nežádoucích událostí by se měli zapojit všichni poskytovatelé zdravotních služeb, zatímco v současné době je to pouze 20 % nemocnic.

OECD dále upozorňuje na nutnost zefektivnění systému sběru dat tak, aby lépe podporoval informace o potřebách zlepšování kvality zdravotní péče. Studie také doporučuje zřízení národního registru pacientů s diabetem 2. typu, další posilování stávajících registrů diabetu 1. typu a těhotenského diabetu, aktivní používání elektronické zdravotní dokumentace v primární péči i nemocnicích, a vyjasnění rolí a odpovědností Ministerstva zdravotnictví, regionálních zřizovatelů, zdravotních pojišťoven a ostatních zúčastněných subjektů. V neposlední řadě je doporučeno také zajištění nezávislého vlivu pacientských organizací a jejich podílu na reformě zdravotních služeb a monitorování kvality zdravotní péče.

Kategorie: 
Hodnocení: 

HaSIM newsletter

Mějte přehled o našich novinkách!