Zajištění důchodců

Finanční zajištění budoucích důchodců je nejlépe vyřešeno v Nizozemsku, Dánsku a Norsku. Ze srovnání, které vypracovala pojišťovna Allianz, plyne, že Česká republika je na tom v žebříčku hůře než Maďarsko, Chorvatsko či Bulharsko.

Vyplývá to z Indexu přiměřenosti důchodového příjmu, který srovnával data ze 49 zemí. ČR se umístila na 26. místě, těsně za Chorvatskem, Bulharskem a Belgií. Dopadla ale lépe než Slovensko na 31. a Polsko na 33. místě.

Klíčovým měřítkem indexu je vyspělost jednotlivých pilířů penzijního systému a prognóza jejich vývoje. Zahrnuta je také například předpokládaná výše nutných výdajů na zdravotní péči ve stáří a další pro seniory nepostradatelné služby.

Zásadním faktorem přiměřeného příjmu ve stáří je diverzifikace zdrojů. Zajištění adekvátní výše důchodu pro dnešní třicátníky a čtyřicátníky stojí na umění správně vybalancovat podíl příjmu, který budou lidé dostávat od státu, s dalšími zdroji finančních prostředků.

V žebříčku se proto nejhůře umístily země, jejichž penzijní systém je příliš jednostranný a celkově nedostačující. Platí to zejména pro Indonésii a Indii, ale také pro Malajsii.

V regionu, jenž v pojetí studie zahrnuje čtrnáct evropských zemí na východ od bývalé železné opony, včetně Pobaltí, Balkánu i Ruska, se ČR umístila uprostřed. Kritika padá na nepříliš rozvinutý systém jiného než státního důchodu. Přestože takzvaný třetí pilíř nadále běží, české pozici značně uškodilo plánované zrušení druhého pilíře v roce 2016. Naopak mírné zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu Česku do budoucna pomůže. Zajišťuje totiž stabilní počet těch, kteří odvádí prostředky do prvního pilíře.