Zákon o hmotné nouzi - poslanecký návrh

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR  na 6. schůzi 12. 2. 2014 v 1. čtení  zamítla návrh poslanců Davida Kádnera, Tomia Okamury, Radima Fialy, Petra Adama, Augustina Karla Andrleho Sylora, Marka Černocha, Karla Fiedlera, Olgy Havlové, Jany Hnykové, Jaroslava Holíka, Martina Lanka, Karla Pražáka, Milana Šarapatky a Jiřího Štětiny na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 40/.

Skupina poslanců předložila sněmovně návrh zákona 29. 11. 2013 (Zástupce navrhovatele: Kádner D. a další). 

Návrh zákona byl rozeslán poslancům dne 2. 12. 2013. Návrh zaslán vládě k vyjádření stanoviska 4. 12. 2013. Vláda zaslala stanovisko 20. 12. 2013. Stanovisko vlády rozesláno poslancům 20. 12. 2013 jako tisk 40/1 (nesouhlas).

Předseda sněmovny projednání návrhu zákona doporučil 13. 1. 2014.

V důvodové zprávě se mj uvádí, že se prokázalo, že ve vyloučených lokalitách dochází ke zneužívání sociálně vyloučených jako příjemců dávek hmotné nouze, konkrétně doplatku na bydlení podle §§ 33–35a zákona o pomoci v hmotné nouzi, kdy dlouhodobí klienti sociální sítě jsou zneužívání lichváři, kteří parazitují na problému se sociálním vyloučením a chudobě.

Tato situace má dopad i na stát. Státní rozpočet je neúměrně zatížen výplatou dávek, která sice je v souladu např. s § 696 občanského zákoníku, neboť zde vznikl smluvní vztah na základě nájemní smlouvy, avšak za ubytování, které ve většině případů nesplňuje hygienické nároky (počet ubytovaných/bydlících v místnosti, v bytě atp., sociální zařízení). Navíc jsou sjednány takové platby, které neodpovídají obvyklé výši, takže lichváři přinášejí nepřiměřené zisky.

Cílem osnovy je komplexní řešení s cílem snížení příjmu lichvářských skupin, snížení zneužívání dávek hmotné nouze, snížení kriminality v sociálně vyloučených lokalitách a snížení zatížení státního rozpočtu při výplatě dávek. Cenové mapy jednoznačně stanovily obvyklé nájemné v daných lokalitách. Podle nich by nově měla být vyplácena maximální dávka na bydlení místo soukromoprávně sjednané platby. Cílem tedy je, aby dávky na bydlení byly využívány výhradně na bydlení sociálně potřebných, nikoliv pro lichváře. Také jedním z cílů je zajistit kulturní bydlení a pomoc před kriminogenním prostředím i např. ve formě zvláštního příjemce, tak jak jej chápe § 20 odst. 3 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením.

Příloha zprávy: 
Témata: 
Hodnocení: 

HaSIM newsletter

Mějte přehled o našich novinkách!