Poslanecká sněmovna na 6. schůzi, konané od 4. 2. 2014, projedná vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.
Novela má usnadnit operace a vyšetření v zemích EU. Jet na vyšetření nebo zákrok do zahraničí by mělo být během roku 2014 jednodušší. Poslanecká sněmovna totiž schvaluje novelu, díky níž by už pacienti nemuseli žádat zdravotní pojišťovnu o souhlas s uhrazením plánované péče v zemích EU.
Náklady by měly být pojištěnci hrazeny do výše, kterou by vynaložila zdravotní pojišťovna, pokud by byly služby čerpány na území ČR, ovšem vždy maximálně do výše skutečných nákladů.
O souhlas s plánovanou péčí za hranicemi žádá ročně do tří stovek Čechů. Každý rok jich ale ubývá kvůli jazykové bariéře a hlavně tomu, že léčba v cizině většinou bývá dražší než v ČR, takže rozdíl mezi cenami musí pacient doplatit ze svého. Na plánovanou péči českých pacientů v zahraničí přitom bylo v letech 2010 i 2011 vynaloženo celkem 10,9 milionu korun.
V roce 2012 uhradila VZP 42 případů vyžádané péče za celkem necelé dva miliony korun. Za loňský rok ještě údaje nejsou k dispozici, s ohledem na protonovou terapii ale bude číslo a především vynaložená částka vyšší. VZP odmítla zhruba deset procent žádostí – nehradí je takovou péči, která je v ČR dostupná v lékařsky ospravedlnitelné lhůtě.
Nejčastější případy tvoří genetická vyšetření a za péčí se obvykle jezdí do Německa. Nejvíce pak stála transplantace plic v roce 2011, která přišla pojišťovnu na více než 3,1 milionu korun.
Novela vznikla díky evropské směrnici o přeshraniční péči, která platí už od loňského října. Do této doby ji mělo zapracovat do své legislativy i Česko, kvůli rozpuštění sněmovny však zákon spadl pod stůl. Noví poslanci ho chtěli schválit ve zrychleném čtení, to však poslanecké kluby ODS a TOP 09 vetovaly. Proti samotnému zákonu se však nikdo nepostavil, proto lze předpokládat hladké schválení.
Pojišťovny už počítají s nárůstem takzvané zdravotní turistiky. VZP již nyní zaznamenává zvyšující se zájem o léčbu v jiných státech EU. Informují se především občané v příhraničních oblastech, kteří mají nejbližší zdravotnické zařízení na opačné straně hranice. Někteří pacienti ale chtějí za léčbou vycestovat například proto, že chtějí být po dobu léčby v blízkosti rodiny, která bydlí v jiném členském státě, nebo zkouší jiný způsob léčby, než je poskytován ve státě, kde jsou pojištěni. Další se domnívají, že jinde získají kvalitnější péči.
U některých typů plánované péče však bude třeba souhlas pojišťovny i nadále. Směrnice umožňuje členskému státu omezit vyžádáním předchozího souhlasu čerpání určitých zdravotních služeb. Ty mohou být vymezeny nařízením vlády
Kvůli vyšším cenám v zahraničí ovšem můžeme spíše počítat, že zájem bude opačný – že naopak lidé ze sousedních zemí budou jezdit za péčí do ČR. Směrnice dává zejména v příhraničních oblastech možnost, aby v ČR čerpali péči pojištěnci z jiných zemí.
Zatímco u plánované péče zatím potřebuje občan souhlas pojišťovny, akutní ošetření v zemích EU zaplatí pojišťovna automaticky – ovšem jen když půjde pacient do zařízení provozovaného státem, navíc musí počítat se spoluúčastí, kterou mají pacienti v dané zemi.
Pokud tedy jede občan ČR lyžovat do Alp nebo na dovolenou k moři, je rozhodně bezpečnější se připojistit. S akutním ošetřením za hranicemi se ale budou moci setkat i lidé z pohraničních oblastí s obtížnou dostupností. Už loni na jaře totiž byla mezi ČR a Německem podepsána rámcová smlouva, kvůli předčasným volbám ale zatím nevstoupila v platnost. Jakmile se tak stane a záchranáři doladí detaily, bude se lidem z Libereckého, Ústeckého, Karlovarského, Plzeňského a Jihočeského kraje moci stát, že je záchranka odveze do nemocnice v Sasku či Bavorsku.
A stejně tak Sasové či Bavoři mohou skončit v některém z českých příhraničních zařízení, protože tam sanitka bude rychleji, než kdyby je vezla do nejbližší nemocnice v jejich státě. Jakmile pacient dostane nezbytnou péči, bude převezen do zdravotnického zařízení ve své vlasti.