Zdravotnické záchranné služby mají nedostatek lékařů

Nedostatkem lékařů se Česko potýká dlouhodobě, lékaři stárnou. Průměrný věk lékařů ve zdravotnických záchranných službách (ZZS) v pohraničních oblastech přesáhl pětapadesát let. Pokud se situace nezmění, vyjedou sanitky bez nich. Předseda Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR (AZZS ČR) MUDr. Marek Slabý uvedl, že může nastat situace, kdy bude nutné zrušit posádky s lékaři.

Lékaři ze ZZS navíc musí před specializací na urgentní medicínu splnit atestaci z jiných oborů. Lékaře je potřeba k ZZS dostat co nejdřív, ideálně hned po škole, ne až po pěti letech, kdy pracují někde jinde. Proto chce AZZS ČR atestaci z urgentní medicíny jako základní obor. Lékař si za tři roky dodělá vzdělání, ale na další dva roky je u ZZS.

Podle náměstka ředitele Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje Jiřího Knora je mezi mediky o obor obrovský zájem. Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZ ČR) přislíbilo nápravu. Koncept oboru je připravený od začátku roku 2014. V polovině roku 2015 však záchranky nevědí, na čem jsou.

MZ ČR sdělilo, že pokud jde o specializační vzdělávání již vystudovaných lékařů, tak je atestace z oboru urgentní medicína možné v tuzemsku vykonávat už od roku 2004. Neuvedlo však, jak je to s možností, aby to mohla pro lékaře být první atestace, kterou skládají.

V současnosti zákon není napsán, je diskutován s odbornou veřejností. Ministerstvo má zájem o to, aby se získání některých atestací zrychlilo s tím, že ministerstvo má zkušenosti s odchodem mladých lékařů do zahraničí, jelikož tam získají některé atestace rychleji. Odchodům chce stát zabránit.

Zastoupení lékařů v poměru k ostatním zaměstnancům zásahových služeb se pohybuje mezi sedmi a čtrnácti procenty. Podle ředitelů záchranek se nenajde pracoviště, na kterém nechybí.

ZZS potřebují více kmenových pracovníků. Podle Slabého by bylo výborné, kdyby alespoň 30 procent ze zaměstnanců tvořili lékaři. Velké problémy způsobila změna zákoníku práce v roce 2007. Od tohoto roku smějí lékaři odpracovat méně přesčasových hodin než v minulosti.

Řešení vidí ředitelé záchranných služeb v zahraničí. Rakouské a německé charitativní organizace, jako je Červený kříž nebo samaritáni, často suplují činnost záchranek, dodávají zdravotnický personál nebo auta. Ve větších městech jezdí v sanitkách lékaři z velkých krajských nemocnic. Slouží třeba tři dny na ARO a pak dva dny na záchrance, dodal Slabý.

Podle Knora by nedostatek lékařů vyřešilo větší zapojení praktických lékařů. U německých sousedů se běžně střídají při víkendových službách na pohotovostech, které v Česku často nahrazuje právě záchranná služba. Není to však dobrá praxe. Může se stát, že sanitka, která vyjede k banálnímu případu, chybí k výjezdu k osobě ve vážném zdravotním stavu. Vyjede tedy posádka ze vzdálenější základny a dojezdový čas se prodlouží, dodal Knor.

Se stále se zvyšujícím počtem výjezdů záchranek v posledních letech souvisí i případy zneužití rychlé záchranné služby. ZZS je dobře dosažitelná a bezplatná. V roce 2015 jeli lékaři například ke klíštěti, pořezání o skleničku nebo podvrtnutému kotníku z nohejbalu v neděli odpoledne, když se do pondělí nechce čekat a do nemocnice to nejde, protože jsou všichni pod vlivem alkoholu, konstatoval Knor, kterého znepokojuje i situace v domech s pečovatelskou službou. Lékaře nemají, a když je problém, vytočí telefonní číslo 155. Do jednoho nejmenovaného zařízení měla ZZS za jeden měsíc 72 výjezdů.

Nárůst výjezdů může být způsoben nárůstem počtu pacientů, ale roli hraje i fakt, že jsou lidé pohodlnější. Raději si zavolají záchranku, která je odveze zdarma, než aby jeli tramvají nebo taxíkem. Stále častěji ýjezdová skupina dorazí na místo a zjistí, že pacient ošetření nepotřebuje.

Ministerstvo zdravotnictví se palčivý problém pokouší vyřešit. Jednou z diskutovaných možností je větší zapojení praktických lékařů do pohotovostních služeb. Počítá se s finanční motivací, případně motivací ze strany zdravotních pojišťoven.

Cílem je, aby byl v jednotlivých krajích vždy dostupný lékař, ke kterému by šli lidé v případě, že jejich problém nevyžaduje akutní zásah záchranné služby. Záleží samozřejmě na rozložení v regionech, ale ve větších městech by bylo vhodné, pokud by lékaři sloužili pohotovosti přímo v areálech nemocnic. Záleží na dohodách s kraji a s pojišťovnami.

Kategorie: 
Hodnocení: 

HaSIM newsletter

Mějte přehled o našich novinkách!