17. listopad - Světový den STOP dekubitům

Jeden cíl pro celý svět: STOP dekubitům!, to je motto Světového dne STOP dekubitům, ke kterému se opět připojí i benešovská nemocnice. Světový den zaměřený na informování o výskytu, prevenci a léčbě proleženin připadá v roce 2016 na 17. listopad. 

Zdravotníci Nemocnice Rudolfa a Stefanie u příležitosti tohoto dne navštíví již v úterý 15. listopadu 2016 žáky Střední odborné školy a Střední zdravotnické školy Benešov s přednáškou o příčinách, rizikových faktorech, příznacích a možnostech léčby proleženin.

Ve středu 16. listopadu 2016 pak bude u vstupu do chirurgického pavilonu k dispozici od 10:00 do 16:00 hod. informační stánek pro pečující osoby a laickou veřejnost, kde budou všeobecné sestry zodpovídat otázky zájemcům o problematiku dekubitů. Na stanovišti bude umístěno ukázkové lůžko s antidekubitní matrací, antidekubitní pomůcky a pomůcky pro preventivní ošetření kůže. Zájemci si budou moci také ochutnat doplňky stravy k podpoře hojení dekubitů.

Dekubity (proleženiny) jsou častým zdravotním problémem na celém světě. Představují bolestivou a finančně nákladnou komplikaci, která hrozí mnoha lidem především vyššího věku. Proleženinám je ale často možné předcházet např. polohováním nemocného, vhodnými polohovacími pomůckami, používáním speciální matrace, atd. Důležitá je i správná výživa a přípravky na ochranu pokožky,“přiblížila problematiku proleženin Eva Lažanová, vrchní sestra oddělení lůžek ošetřovatelské péče.

V benešovské nemocnici se problematikou vzniku dekubitů zabývají dlouhodobě. Funguje zde Edukační tým sester pro hojení ran, který zajišťuje edukaci pacienta, event. rodinných příslušníků v péči o ránu, provádí konzultace při péči o ránu na lůžkových odděleních, spolupracuje s ambulancí pro hojení ran, spolupracuje s nutričními terapeutkami, dále provádí školení zaměstnanců na seminářích zaměřených na péči o rány a sleduje novinky v péči o rány.

V rámci Světového dne STOP dekubitům bychom se rádi podělili o naše zkušenosti v péči o proleženiny především s rodinami pečujícími o své ležící příbuzného, u kterých je vysoké riziko výskytu dekubitů. Právě pro ně bude 16. listopadu v chirurgickém pavilonu připraven již zmíněný informační stánek. Dekubity totiž představují značnou zátěž a snížení kvality života nejenom pro pacienty, ale i pro osoby, které o ně pečují,“ vysvětlila vrchní sestra Lažanová.

Prvním příznakem proleženin je začervenání pokožky, bolestivost, pálení nebo mravenčení v místě vzniku. V dalších stádiích se začínají tvořit puchýře a dochází k postupnému odumírání pokožky a svalů. V nejpokročilejších stádiích může dojít i k postižení kosti.

Hlavní příčinou vzniku dekubitů je tlak, který působí mezi kůží a podložkou (postel). Tento tlak způsobuje stlačení tkání, které tak nejsou prokrvovány a okysličovány, čímž dochází k odumírání tkáně odborně nazývané nekróza. K této nekróze se poté přidávají infekce. K nejvyššímu tlaku dochází na kostních výčnělcích, jako jsou kyčelní klouby, sakrální výběžky, paty, křížová kost či kostrč. Někdy se objevují i na zadní části hlavy, ramenou, lícní kosti, okolo lopatek, na kotnících, na boční straně kolen, u palce na noze nebo ploskách chodidel.

Důležitější než intenzita tlaku je pro vznik proleženin doba jeho působení. Vznikají totiž velmi rychle, asi mezi 1–6 hodinami. Z tohoto důvodu jsou nejvíce ohroženi dlouhodobě ležící pacienti, lidé v bezvědomí, pacienti s demencí, osoby nad 70 let a osoby s poškozením míchy.

Pro starší osoby jsou dekubity rizikovější kvůli změně vlastností kůže – klesá elasticita vláken, zhoršuje se vnímání bolesti, zvyšuje se propustnost kůže, nedochází k dobré přeměně kůže a snižuje se množství krevních cév. Vyšší riziko mají pacienti s nedostatečnou výživou, jelikož mají sníženou přirozenou schopnost hojení ran. Proto je nutné dbát na kalorickou hodnotu stravy, dostatek vitamínů a minerálů. Také obezita je spojená se zvýšeným výskytem proleženin, protože obézní pacient působí na podložku větší tlakovou silou, a tudíž dochází k většímu útlaků tkání,“ doplnila rizika dekubitů paní Lažanová.

Dalšími rizikovými faktory je deprese, snížení imunity, změny průtoku krve, těžké pooperační a poúrazové stavy (jako jsou zlomeniny dolních končetin). Mezi nepříznivé vlivy dále patří anémie (chudokrevnost), dehydratace, diabetes, jaterní choroby, selhání ledvin, nádory, cévní onemocnění, poruchy mozkové činnosti, intoxikace léky, úrazy mozku a míchy.

Zdroj: Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov a.s.

 

Kategorie: 
Témata: 
Hodnocení: 

HaSIM newsletter

Mějte přehled o našich novinkách!