Brzy bude dokončena Strategie elektronického zdravotnictví

O elektronizaci zdravotnictví se v České republice mluví už roky. Dosavadní úsilí na centrální úrovni ale nemělo v praxi buď žádné, nebo velmi rozpačité výsledky. Vydařené příklady elektronizace, která je skutečně využívaná a chválená, vycházejí obvykle zdola, maximálně z úrovně kraje (např. na Vysočině; těmto již fungujícím případům se budeme věnovat v nadcházejících vydáních ZD). Dát všem těmto snahám společný směr a propojit je ve funkční systém elektronického zdravotnictví na celostátní úrovni se nyní snaží koordinátoři a experti pracující na Národní strategii elektronického zdravotnictví. Ti se na ministerstvu zdravotnictví v rámci pracovních skupin zaměřují na jednotlivé složky eHealth, jako je eRecept, telemedicína či zdravotnické registry, ale také se snaží postavit celou architekturu elektronického zdravotnictví tak, aby do ní byly zakomponovány všechny již fungující složky, které vznikly bez iniciativy ministerstva.
 
„Když jsme před dvěma lety začínali tvořit strategii, dozvěděli jsme se, že nesmíme používat slovo eHealth a nemáme moc dávat najevo, že chceme dělat nějaké projekty. Za ty dva roky sílí tlak vně nás, nadšenců, a to z poslanecké sněmovny, z ministerstva, odborných i laických organizací i dalších, aby skutečně vznikla a byla implementována strategie a byl české společnosti umožněn koordinovaný postup elektronizace zdravotnictví. Každým dnem pociťujeme, že se situace významně změnila,“ řekl na pondělní Středoevropské zdravotnické konferenci Martin Zeman, který se na ministerstvu zabývá tvorbou strategie eHealth a je také předsedou České společnosti zdravotnické informatiky a vědeckých informací ČLS JEP.
 
Co se dosud povedlo? V rámci strategie Zdraví 2020 byl vládou schválen akční plán elektronizace zdravotnictví, který je od loňského podzimu závazný. Jeho cílem je prosadit vznik strategie, která pak bude realizována pomocí dalších akčních plánů. „Text strategie bychom měli dopsat tento měsíc, v těchto dnech se tedy finalizuje. Všem, kteří se na ní účastnili, ji předvedeme tento čtvrtek, pak projde připomínkovým řízení a v legislativním plánu je zařazena na vládu v září tohoto roku,“ přibližuje Zeman. Implementace strategie je naplánována do roku 2021, měla by se tedy stihnout do doby, než vyschnou evropské peníze z nyní běžícího čerpacího období.
 
Sněmovní zdravotnický výbor také uložil ministerstvu, aby zahájilo přípravu zákona o eHealth a ustavilo Národní centrum elektronického zdravotnictví. Zatím není jasné, jakou by centrum mělo být podobu, tedy jak by mělo být zřízeno a zda by mělo stát samostatně, každopádně ale má mít koordinační úlohu na poli elektronizace zdravotnictví. Nejasno je i kolem zákona. „Stojíme před tím, jestli udělat zákon o eHealth na A4, kde budou definovány řídící struktury, nebo jestli vypíchnout to podstatné. Řešíme, jakou to má mít formu – není žádná politická shoda na tom, jestli takový zákon vůbec vznikne, zatím je to jen vůle několika stran,“ říká koordinátor Národní strategie elektronického zdravotnictví Jiří Borej.
 
S eHealth pomáhá sedmdesát expertů
Plány na letošek jsou na ministerstvu takové, že by měly být vytvořeny referenční registry, vyřešit by se měla také elektronická identita zdravotnických pracovníků a snaha je i o zajištění jednotného přístupu ke službám elektronického zdravotnictví. Koordinovány totiž dosud nejsou jen projekty, které vycházejí zdola, ale ani ty, které financují či řídí státní organizace nebo stát.
 
K jednotlivým složkám eHealth přitom byly letos ustaveny pracovní skupiny, v nichž se schází celkem sedm desítek odborníků ze všech zainteresovaných složek. Co přesně mají za cíl a jak jsou daleko?
 
  1. eRecept: Právě na tuto pracovní skupinu je v současnosti vyvíjen největší tlak, takže se v posledních měsících schází jednou za dva týdny (o stavu eReceptu na SÚKL jsme naposledy psali zde). „Snažíme se uvést do smysluplné podoby pokroucený projekt z minulosti. Současně chceme zavést elektronickou preskripci tak, jak byla zamýšlena dříve, ale legislativně ani technologicky se to nepodařilo, tedy aby v sobě měla vedení lékového záznamu, přístup lékařů, lékárníků i pacienta, možnost kontroly interakcí a duplicit. Máme scénáře, jak toho dosáhnout, a v nejbližším období budou iniciovány příslušné legislativní změny,“ uvádí Martin Zeman. Snaha je přitom nezapomenout na motivaci jednotlivých aktérů, tedy aby ze zapojení každý, od lékaře po pacienta, něco měl.
  2. Zdravotnické registry a rozpoznávání identity ve zdravotnictví: Jde o vytvoření dvou registrů – zdravotnických pracovníků a poskytovatelů zdravotních služeb, jejichž legislativní ukotvení nedávno podepsal prezident Miloš Zeman. „Co nám dnes chybí, je to, že nevíme, kdo je na druhé straně portfolia a jak bychom ho identifikovali. Pokud se toto povede, bude to kus práce. Vypadá to, že k tomu máme naběhnuto, protože by registry měly být spuštěny příští rok,“ doufá Jiří Borej, který pracovní skupinu k registrům vede.
  3. Elektronická zdravotní dokumentace a sdílení zdravotnických záznamů: Skupině sestávající jak ze zástupců společností, které vyvíjejí informační systémy, tak z těch, kdo je v praxi užívají, se již povedlo najít shodu na tom, jak sdílení technicky řešit. Nyní se chce zaměřit na standardy a způsob vedení elektronické dokumentace nebo elektronickou žádanku, kdy dochází k požadavku od jednoho poskytovatele zdravotnických služeb ke druhému. Občan by si přitom u elektronického zdravotního záznamu mohl do budoucna navolit, kdo k němu má přístup, a ovlivnit, co a jak se do něj dostává. Zároveň by byl záznam převoditelný mezi různými poskytovateli. „Předpokládám, že by ho měl spravovat praktický lékař, pokud se občan nerozhodne jinak,“ dodává Martin Zeman.
  4. Standardy: Činnost pracovní skupiny zatím zůstává v pozadí, její působení má být spíše kontinuální. Mimo jiné by měla sledovat a reagovat na to, co se děje v jiných zemích. Témata zřejmě bude řešit ve spolupráci s mezinárodním centrem nomenklatur a klasifikací v medicíně, jehož vznik je naplánován na příští rok.
  5. Telemedicína: Skupina se věnuje bezpečnému ukládání dat a používání aplikací či diskusi ohledně motivačních úhrad. „Řada zemí používá moderní nástroje ve zdravotnictví jako způsob, jak vtáhnout občana do hry. V jednom státě udělali aplikaci, kde lze sledovat čekací doby na pohotovosti. Už jen to, že to začali měřit a občan se na to začal dívat, vedlo k velmi výraznému zkrácení,“ poukazuje na jeden z přínosů Zeman. Aplikace nezřídka vyvíjí soukromý sektor, k tomu, aby se tak u nás začalo dít ve větším měřítku, je ale na místě impuls. „Jedna z cest, jak se to dělá, je, že stát zafinancuje vzorové projekty, které demonstrují výhodnost mobilního elektronického zdravotnictví. Komerční sektor pak vyvine daleko lepší aplikace,“ dodává Zeman. O některých českých projektech na poli telemedicíny jsme informovali např. zde, o potenciálu využití v ordinacích praktiků zde.
  6. Portál: Smyslem práce této pracovní skupiny je najít způsoby, jak občany více zapojit do péče o vlastní zdraví.

Další věc, na které odborníci z ministerstva zdravotnictví nyní pracují, je budování enterprise architektury. „Naším cílem je harmonizace a koordinace současných i budoucích aktivit. Potřebujeme vědět, jaké projekty už tu existují, co funguje, co se osvědčilo a co ne. Řada nemocnic má nástroje elektronizace docela rozvinuté, naším cílem je tedy komunikace. Mapujeme, co máme k dispozici, a následně se díváme, jak by se nám to hodilo,“ popisuje Jiří Borej. Součástí je také mapování činností státem řízených organizací, jako jsou třeba krajské hygienické stanice, tedy jaké služby a komu poskytují. Zároveň se zjišťuje, zda by některé technologie a služby nebylo možno nakoupit pořídit centrálně.

K budování národní interoperability by měla pomoci také výzva Nástroje pro propojení Evropy (CEF), k níž se ministerstvo připojilo spolu s krajem Vysočina. Žádosti by měly být schvalovány během následujících týdnů.
 
Ve způsobu zavádění elektronizace nejsou odborníci jednotní
Nutno ovšem podotknout, že i když jsou v pracovních skupinách desítky odborníků, na ministerstvu se problému trvale věnuje jen hrstka lidí. Někteří experti ze soukromého sektoru zároveň soudí, že celý plán elektronizace je příliš ambiciózní a že se takové zavádění shora dost možná nepovede. Například Aleš Kučera z představenstva ICT Unie se domnívá, že by bylo lepší elektronizaci zavádět postupně a dělat malé krůčky tak, aby si na ně lidé zvykli. Pochyby má také Leoš Raibr ze společnosti STAPRO zabývající se IT technologiemi ve zdravotnictví. „Projekt podle mě není jako celek realizovatelný. Cokoliv, co od plánování po konec realizace zabere déle než dva roky, nemá smysl. Změní se politická garnitura, priority a všechno,“ myslí si Raibr.
 
Náročnost úkolu, který si odborníci na ministerstvu zdravotnictví vzali za svůj, potvrzují i zahraniční experti. „Se vším respektem ke všem z ministerstva si myslím, že se velice těžko dociluje změn na národní úrovni. Vídáme spíše to, že se změny dějí na úrovni krajů, fakultních nemocnic nebo přímo v terénu s povzbuzením ze shora,“ konstatuje Paul Grabscheid, viceprezident pro strategické plánování softwarové společnosti InterSystems, která působí v 25 zemích světa. Jeho slova potvrzuje také Stephen Lieber, výkonný ředitel společnosti HIMSS orientující se na IT ve zdravotnictví. „Je taky potřeba přesvědčit všechny ostatní zúčastněné – vládu, lékaře, průmysl, nevládní organizace, které se zajímají o výstup. Teprve potom uslyšíme správnou odpověď. Názor jedné skupiny se těžko prosazuje,“ doplňuje Lieber.
 
Naopak Michal Mačát z firmy OR-CZ zabývající se digitalizací RTG pracovišť apeluje na celostátní fungování elektronických systémů. „Z reálných implementací víme, že je tu výměna zdravotnické dokumentace nějak zažitá. Většinou jedna malá nemocnice komunikuje s několika nadřazenými pracovišti, protože se lékaři znají z kongresů. Dělat implementaci na jeden kraj je pilotní projekt, kde si ověříme, že to funguje a je to technicky možné. Smysl to ale má jen tehdy, když to budeme dělat celoplošně,“ uvádí Mačát. Úlohu státu vidí také Roman Houska ze Sdružení praktických lékařů. „Utvořit základní podmínky pro propojení systémů by mělo ministerstvo zdravotnictví,“ dodává Houska.
 
Zdroj: Zdravotnický deník
Kategorie: 
Hodnocení: 

HaSIM newsletter

Mějte přehled o našich novinkách!