Chřipková epidemie, která v sezóně 2014/15 zasáhla Českou republiku, si vyžádala prozatím 51 mrtvých.Tato bilance však bude ještě vyšší, neboť každoročně zemře (ať už v přímém důsledku chřipky, či kvůli jiným onemocněním, která chřipka zhorší) v ČR průměrně více než dva a půl tisíce lidí. Intenzivní péči v nemocnici kvůli těžkým komplikacím se zákeřnou nemocí v roce 2014 potřebovalo celkem 218 lidí. Ošetření z důvodu ARI (akutních respiračních onemocnění včetně chřipky) vyhledalo 1 083 000 lidí.
Celosvětově jsou čísla ještě více alarmující. Každoročně chřipkou onemocní tři až pět milionů lidí po celém světě. V důsledku této nemoci zemře během chřipkové sezóny jen v Evropské unii 40 000 – 220 000 lidí, ve světě je to pak 250 000 až 500 000 úmrtí následkem chřipky.
Chřipková sezóna byla v České republice výjimečná – od těch předchozích se lišila tím, že chřipkový virus zmutoval a byl agresivnější. I proto byl průběh onemocnění chřipkou závažnější než v minulých letech. Účinnost očkování proti chřipce se tak sice snížila, nicméně zbývající účinnost vakcíny byla stále výrazně vyšší než účinnost různých vitamínových kombinací. Imunitní systém člověka tedy nebyl na nový chřipkový virus zcela připraven. I proto byly počty těžkých průběhů chřipky a počty mrtvých v přímém důsledku chřipkového onemocnění tak vysoké. Dominantním kmenem chřipky byl tentokrát kmen H3N2.
Sezóna byla charakterizována chřipkovou epidemií (hranice pro epidemii je 1 700 nemocných na 100 000 obyvatel), která postupně zasáhla celou republiku a trvala 6 týdnů. Zatímco během podzimních měsíců byl relativní klid, již na konci ledna 2015 začal počet nemocných chřipkou v ČR prudce stoupat a během února 2015 se pak epidemie rozšířila do všech krajů republiky. V některých krajích vedl prudký nárůst nemocných chřipkou k uzavírání mateřských a základních škol, zákazu návštěv v nemocnicích a domovech důchodců. Od druhé půlky března 2015 až do současnosti pak počet nemocných zvolna klesá. Nemoc je ale stále evidována, dominujícím chřipkovým virem je nyní kmen B. Tento kmen je součástí očkovací vakcíny, takže lidé, kteří se před zimou nechali proti chřipce naočkovat, jsou proti němu chráněni.
Každoročně v České republice chřipkou onemocní 10 – 30 % populace. V souvislosti s touto nemocí pak v průměru každý rok zemře 2 661 osob a až 1 752 osob v důsledku selhání oběhového systému. Tato čísla by mohla být daleko nižší, kdyby Češi onemocnění chřipkou nepodceňovali a nezanedbávali prevenci.
Řada lidí si stále neuvědomuje, že jde o poměrně závažné onemocnění. Často si pletou chřipku s jinými respiračními infekcemi, jako je nachlazení, rýma nebo angína. Odtud také pramení bagatelizace chřipky a především preventivního očkování. I u mladého člověka může být průběh nemoci těžký, ale u rizikových skupin – seniorů nebo chronicky nemocných - může chřipka způsobit i smrt. Obvykle se umírá na komplikace s chřipkou spojené, když virus napadne nějaký orgán v těle. Nejčastěji to bývají plíce, kdy v důsledku chřipky dochází k zápalu plic. Může nastat také selhání ledvin, chřipka rovněž zhoršuje chronická onemocnění, kterými pacient trpí - například cukrovku či srdeční onemocnění.
Neléčená nebo špatně léčená chřipka způsobuje nepříjemné zdravotní potíže především u rizikových skupin, kam patří senioři nad 65 let věku, lidé s chronickým onemocněním srdce a cév, dýchacích cest, ledvin, jater nebo diabetici.
Výrazně zpomalit šíření viru chřipky může vyšší proočkovanost populace. Česká republika však stále patří mezi evropské země s nejmenší proočkovaností proti chřipce. Ačkoliv podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) by se mělo do roku 2015 proočkovat proti chřipce 30 % populace a dokonce 75 % lidí z rizikových skupin, Česká republika za těmito plány silně pokulhává.
Nelichotivé je i porovnání s jinými státy - zatímco v Česku se proočkovanost pohybuje kolem 6 % populace, v Kanadě dosahuje 36, 4 %, v USA 48 % a u našich sousedů v Německu 21 %. U osob starších 65 let je proočkovanost v České republice 20 – 23 % a u osob ohrožených rizikovými faktory jen 19 – 20 %.
Většina Čechů očkování jakožto nejúčinnější prevenci proti chřipce stále podceňuje nebo podléhá názorům odpůrců očkování. Jedním z nejrozšířenějších mýtů týkajících se očkování proti chřipce je tvrzení, že kdo se nechal naočkovat, dostal hned druhý den chřipku. Přitom virus v očkovacím séru je deaktivovaný (mrtvý) a nemůže tedy nemoc způsobit. Člověk, který navzdory očkování chřipkou onemocněl, byl buď nakažen již v době očkování, nebo u něj nemoc propukla ještě před vytvořením protilátek v těle. Imunním vůči chřipce se člověk stává zhruba 10 - 15 dní po očkování.
Očkování proti chřipce přináší i další benefity. Očkovaný jedinec chrání kromě sebe i své blízké (např. staré rodiče nebo malé děti, tzv. kolektivní ochrana), u lidí v produktivním věku má zase nezanedbatelný ekonomický aspekt (náklady na léčbu jednoho člověka s chřipkou činí v ČR až 60 000 Kč, zatímco cena jedné vakcíny proti chřipce je kolem 300 Kč včetně aplikace).
Efektivita očkování proti chřipce je vysoká. U zdravých dospělých lidí zabrání vakcína vzniku onemocnění v 70 – 90 % případů. U starších lidí sníží riziko hospitalizace o 30 – 70 % a riziko úmrtí až o 80 %. Očkovat by se měli i všichni, kteří přicházejí do styku s rizikovými skupinami, například lékaři, pracovníci sociálních zařízení nebo příbuzní vážně nemocných pacientů. Očkování lidem v rizikových skupinách a seniorům starším 65 let plně hradí zdravotní pojišťovny.
Být očkován proti chřipce by mělo být samozřejmostí také u všech zdravotníků, nejen praktických lékařů, ale i nemocničních, tedy těch, kteří pracují například s onkologickými pacienty, na jednotkách intenzivní péče, s pacienty se selháním ledvin, obecně s osobami, které mají sníženou imunitu apod. V některých evropských zdravotnických zařízeních začíná být očkování zdravotníků povinností. Podobně je tomu v některých zdravotnických zařízeních v USA, kde byla v letech 2010 a 2011 proočkovanost zdravotníků 63,5 %.