ČR mezi zeměmi s nejnižší mírou chudoby

Ve všech členských zemích OECD odchod do penze znamená pokles životní úrovně . Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou však značné. Důchodové systémy se velmi liší. V mimoevropských zemích jsou mnohem vyšší příjmové rozdíly mezi občany, mnohem více lidí žije v "chudobě" a jsou sociálně vyloučeni ze společnosti.

V publikaci OECD "Pensions at a Glance 2013" se za "chudého" považují penzisté, jejichž čistý měsíční příjem nedosahuje ani 50 % mediánu mzdy. V některých jiných mezinárodních studiích se za "chudého" považují domácnosti, jež nemají příjem ve výši 60 % mediánu mzdy. U vícečetných domácností se hranice přepočítává, neboť se šetří náklady na bydlení. Hranice "chudoby" u manželů v důchodu není tedy dvojnásobně vysoká jako u osamoceně žijícího penzisty, ale zpravidla 1,5krát. Z tohoto důvodu jsou "chudobou" mnohem více ohroženi samostatně žijící penzisté, neboť z jedné penze platí všechny náklady na domácnost.

Za rok 2013 činil v Česku medián mzdy 22 288 Kč hrubého, po zaplacení daně z příjmu fyzických osob a povinného pojistného je čistý medián mzdy 17 421 Kč. Polovina čistého mediánu mzdy je tedy 8 711 Kč (po zaokrouhlení). Medián důchodu v roce 2012 činil 10 657 Kč.

Důchody jsou v Česku vypláceny čisté, za chudého se tedy aktuálně považují penzisté, jejichž měsíční důchod je nižší než 8 711 Kč. Dva penzisté žijící spolu v jedné domácnosti mají hranici chudoby ve výši 1,5násobku, tedy 13 067 Kč. Jestliže spolu žijí dva důchodci pobírající státní důchod, tak jejich měsíční příjem hranici chudoby překročí.

V Česku žijí osamoceně v důchodu především ženy (dožívají se vyššího věku), které mají vlastní starobní důchod nižší než muži. Jestliže má však žena vlastní starobní důchod nízký (do 8 711 Kč) a vznikl ji ještě nárok na vdovský důchod, tak opět je hranice "chudoby" překročena.

V členských zemích EU je poměrně velmi propracovaná sociální politika. Sociální dávky, výrazné zastoupení principu solidarity při výpočtu jednotlivých dávek apod. jsou důvodem, proč je "chudých občanů" nejméně v evropských zemích.

Při zohlednění celé populace je dle studie OECD nejméně "chudých" v Česku (5,8 %), Dánsku (6,0 %), Islandu (6,4 %), Maďarsku (6,8 %), Lucembursku (7,2 %), Finsku (7,3 %), Nizozemí a Norsku (7,5 %), Slovensku (7,8 %) a Francii (7,9 %).

Nejvíce "chudých" je v mimoevropských zemích, v Izraeli (20,9 %), Mexiku (20,4 %), Turecku (19,3 %), Chile (18,0 %), USA (17,4 %), Japonsku (16,0 %), Španělsku (15,4 %) a Koreji (15,2 %).

Česko patří mezi země s poměrně nízkými mzdovými rozdíly, současně počet sociálně vyloučených občanů je v Česku jeden z nejnižších z vyspělých zemí světa. Celková míra "chudoby" je v Česku nejnižší a i počet penzistů žijících v "chudobě" je v Česku jeden z nejnižších z vyspělých zemí OECD.

Hlavními důvody jsou:

Relativně výhodný výpočet státního důchodu. Přestože odchodem do starobního důchodu klesá životní úroveň i v Česku o desítky procent (vždy záleží na konkrétní situaci), tak jsou státní penze vyšší než v mimoevropských zemích.

Poměrně výhodný výpočet státního důchodu pro občany s nízkými příjmy. Princip solidarity je při výpočtu státního důchodu v Česku silně zastoupen. Občané s podprůměrnými příjmy si tedy v Česku odchodem do důchodu příliš nepohorší. Výpočet důchodu v Česku pro občany s podprůměrnými příjmy je poměrně příznivý, neboť princip solidarity hraje významnou roli.

Nejméně penzistů starších 65 let je chudobou postižena v Nizozemí (1,4 %), Maďarsku (1,6 %), Lucembursku (1,9 %), Islandu (3,0 %) a Česku (3,7 %). Nejvíc naopak v Koreji (47,2 %), Austrálii (35,5 %) a Mexiku (27,6 %).

Kategorie: 
Témata: 
Klíčová slova: 
Hodnocení: 

HaSIM newsletter

Mějte přehled o našich novinkách!