Česká asociace dodavatelů zdravotnických prostředků CzechMed se obává, že připravovaná novela zákona o zdravotnických prostředcích radikálně zeštíhlí plně hrazený sortiment zdravotnických prostředků.
Navrhovaná koncepce cen a úhrad zdravotnických prostředků Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ ČR) je podle prezidenta CzechMed Miroslava Paláta jako celek nerealizovatelná. Stanovení úhrady má být podle MZ ČR založeno na vnější cenové referenci, přičemž jako zdroj mají posloužit data z jiných členských zemí EU. Palát však namítá, že oficiální databáze neexistují. Obsah úhrad se v jednotlivých zemích výrazně liší.
Někde je součástí ceny jen zdravotnický prostředek, jinde i práce specializované sestry, která zajistí správný výběr pomůcky a naučí pacienta s pomůckou pracovat, navíc je nutné počítat s kurzovými rozdíly, navíc databáze jsou nejednotné. Data nejsou srovnatelná ani v oblasti funkcionality. Zdravotnické prostředky nemají na rozdíl od léků jednu univerzálně srovnatelnou „účinnou látku“, uvedl Miroslav Palát.
Podle něj není ani jasné, kdo by měl určit plnou zaměnitelnost zdravotnického prostředku, která bude v minimální formě plně hrazena. Kategorizační strom vytvořený pro účely sněmovního tisku č. 88 není založen na principu terapeutické zaměnitelnosti. Od této koncepce po zkušenosti MZ ČR v minulosti odstoupilo. Pokud má nyní být hlavním principem úhradových skupin zaměnitelnost všech prvků, pak musí být kategorizační strom dopracován, doplnil Palát. Úhradových skupin pak nutně budou tisíce.
Navrhovaný proces správního řízení, který je už nyní užívaný u regulace léčivých přípravků, podle Paláta jasně prokázal personální náročnost takové agendy. Cenám a úhradám léčiv se ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) nyní věnuje více než 50 pracovníků, a to jen při pouhých 9 tisíci položkách. Je tedy naprosto nemožné, aby identickou agendu pro 40 tisíc položek zdravotnických prostředků zabezpečovalo pouhých 25 nových pracovníků, jak uvádí důvodová zpráva.
Palát dále uvedl, že návrh neobsahuje žádná konkrétní pravidla, dle kterých by měl SÚKL stanovit úhrady v rámci přechodného opatření obecné povahy. Lze se jen domnívat, že hlavním kritériem zůstane nejnižší jednotková cena bez ohledu na kvalitu. Návrh se podle Paláta jeví jako protiústavní.
Z doporučení Evropské komise vyplývá, že optimální je respektovat univerzálně platná pravidla rozumného nákupu tzv. metodika MEAT. Jedná se o kombinaci ceny, kvalitativních parametrů a celkových nákladů za celou dobu užívání výrobku. Tento přístup je trvale udržitelný a funguje napříč veškerým průmyslem.