Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že v případu dvou Češek, které upozornily na podmínky domácích porodů, nebyla porušena jejich práva. Ženy si stěžovaly, že Česko neumožňuje při domácích porodech zdravotní péči zajišťovanou porodními asistentkami.

Soud dospěl k závěru, že v tomto případě nedošlo k porušení článku 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, který se týká respektování soukromého a rodinného života.

Soud vzal v úvahu zejména skutečnost, že na evropské úrovni neexistuje žádná shoda ohledně povolení či zákazu domácích porodů, a že tato otázka rovněž zahrnuje problematiku přidělování finančních zdrojů, například pro zajištění odpovídajícího systému rychlé zdravotnické pomoci při domácích porodech. Stěžovatelky navíc ze skutečnosti, že jim mohla být poskytnuta pomoc ze strany lékařského personálu pouze při porodu ve zdravotnickém zařízení, nenesly nepřiměřené břemeno, uvedl soud ve svém prohlášení.

Obě stěžovatelky si přály rodit doma. Nový zákon o zdravotních službách, platný od začátku dubna 2012, ale hrozí porodním asistentkám vysokými pokutami, pokud budou pracovat bez potřebných povolení. Proto nemohly žádné asistentky najít. Na soud se obrátily s tím, že jim kvůli českým zákonům byla upřena možnost porodit doma za asistence lékařského odborníka.

Ministerstvo zdravotnictví ČR uvedlo, že bere verdikt Evropského soudu pro lidská práva na vědomí. Obsah rozsudku, který dosud nenabyl právní moci, bude MZ ČR analyzovat a případně blíže komentovat až po seznámení se s jeho obsahem. Ministerstvo zdravotnictví ČR je spokojeno se současnou právní úpravou a nadále zastává názor, že při poskytování zdravotních služeb je třeba zajistit maximální bezpečnost matky i novorozence. Zákon nezakazuje ženám v ČR rodit doma bez porodní asistentky, ministerstvo ale chce zabezpečit tu nejlepší možnou péči, a tomu odpovídá i současná právní úprava.

V porodnici mohou ženy nově rodit bez lékaře, jen s porodní asistentkou, již si vyberou, lékař ale musí být v dosahu, aby v případě hrozících komplikací okamžitě porod převzal. Pokud žena rodí doma v doprovodu porodní asistentky, musí si péči sama zaplatit, zdravotní pojišťovny ji nehradí.

Podle Richarda Hořejšího, který je právním zástupcem jedné ze stěžovatelek, dal štrasburský soud ženám v mnohém za pravdu. V odůvodnění verdiktu například uznal, že „porod mimo porodnice je co do rizik srovnatelný s porodem v porodnici, pokud se jedná o nízkorizikovou rodičku, které asistuje kvalifikovaná porodní asistentka, a je státem zajištěna návazná péče“.

Jak právník dodal, věcně dal rozsudek za pravdu stěžovatelkám i tím, že uznal zásah do jejich práv, uznal nedostatečnost volby rodiček v ČR a uznal nedostatečnou činnost MZ ČR na úseku porodnictví. Rozsudek nicméně odpovídá nahlížení Evropského soudu pro lidská práva na práva na soukromý a rodinný život jako na práva, do nichž mu přísluší vstupovat pouze výjimečně.

Právnička Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv uvedla, že se ještě pokusí rozsudek zvrátit. Liga požádá o postoupení věci velkému senátu, což je určitá forma odvolání. Domnívá se, že je to na místě, protože tu jsou dva rozsudky. Jeden proti Maďarsku, který říká, že žena má právo na domácí porod s porodní asistentkou, a jeden proti České republice, který říká v podstatě opak.Velký senát by mohl přihlédnout k tomu, že bránění porodům doma je specifikem východní Evropy a posttotalitních států.

Kategorie