I když se o platech ve zdravotnictví mluví neustále a jednu dobu se zdálo, že situace je načas vyřešena, mezi lékaře a sestry se opět vrací nejistota. V září uzavřené memorandum o tom, že v nemocnicích zřizovaných kraji stoupnou příjmy stejně jako ve státních nemocničních zařízeních, nemusí být po volbách vůbec směrodatné. Zůstává tedy i nadále otázka, zda slíbené peníze do nemocnic fungujících mimo příspěvkové organizace dorazí. Shoda nevládne ani co se týká diskutovaného sjednocení platů a mezd. Podle odborů jsou rozdíly v odměňování zaměstnanců podle právní formy nemocnice neobhajitelné a nezdůvodnitelné. Zdaleka ne všichni s nimi však souhlasí. „Základním principem demokracie a správy veřejného zdravotního pojištění musí být rovnost před zákonem, tedy stejná pravidla a stejné šance pro všechny sestry a lékaře, bez ohledu na to, jakou právní formu má zdravotnické zařízení, v němž pracují,“ domnívá se bývalý europoslanec MUDr. Milan Cabrnoch. O výši odměny pracovníků, tedy i lékařů a sester, by podle něho měl rozhodovat vždy ten, kdo řídí konkrétní zdravotnické zařízení. Rozhodovat by se přitom měl i podle toho, kolik peněz na odměny pro zaměstnance má, jakou práci zaměstnanci odvádějí a jak moc je potřebuje. Je jisté, že nejen ředitelé nemocnic, ale i soukromí lékaři si bezpochyby přejí zaplatit své sestry a lékaře lépe a udržet si je, stejně tak i získat nové a lépe odměňovat ty nejlepší. Prostředky potřebné na požadované navýšení by se například podle prof. MUDr. Štěpána Svačiny daly najít jak v systému zdravotnictví, tak mimo ně. To, zda je pracovník ve zdravotnictví odměňován platem, nebo mzdou, není podle ministerstva zdravotnictví podstatné. „Důležité je, aby byli za svoji náročnou práci ohodnoceni adekvátně, o což ministerstvo zdravotnictví dlouhodobě usiluje,“ dodává mluvčí ministerstva Ladislav Šticha.

V září 2016 uzavřel ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček s předsedou Rady Asociace krajů ČR Michalem Haškem za účasti premiéra Bohuslava Sobotky memorandum, že v nemocnicích zřizovaných kraji stoupnou příjmy stejně jako ve státních nemocnicích. Situace v krajích ale může být po volbách zcela jiná. Proto se tentokrát v diskusním fóru ptáme: Jak moc věříte tomu, že slíbené peníze dorazí na výplatní pásku i těch zdravotníků, kteří pracují mimo příspěvkové organizace? Vidíte jako schůdné řešení sjednotit odměňování bez ohledu na zřizovatele nemocnice, tedy stejné platy a mzdy?

 

  • Prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.,
    předseda Výboru pro zdravotnictví PSP ČR

Slibům prostě nevěřte! U sociální demokracie nyní platí, že slibem nezarmoutíš. Nevěřím tomu, že v krajských a jiných zdravotnických zařízeních, která nejsou přímo pod státem, dojde k nějakému navýšení platů a mezd. Tato tzv. nestátní zařízení nemají žádnou povinnost platy a mzdy zvýšit na příkaz nebo slib ministra zdravotnictví. Populismus, který začíná ovládat i naši politiku, je jako rakovina a vzhledem k mým zkušenostem s rakovinou doporučuji jej zarazit hned v zárodku, jinak se nám rozroste a metastázy většinou už nejde plně zlikvidovat, až na výjimky. Jsou to jen sliby, sliby, sliby. Nic víc. Změna zákoníku práce se, pokud vím, nechystá, tak jak by bylo možné tento slib reálně splnit. Buďme na zemi!

 

  • MUDr. Lukáš Velev, MHA,
    ředitel Nemocnice Jihlava

Princip, kdy se vláda nejdříve dohodne formou memoranda, aby se z něj pak snažila vylhat, je špatně. I když možná právně, formálně je to ok. Jak se pak chtějí politici s kýmkoli dohodnout? To je porušení principů slušnosti, ne práva. Žádnému politickému memorandu pak nelze věřit. Udělali jsme z memoranda obecně cár papíru. Pak se politici diví, že lidé nejdou k volbám? Nejdou a nepůjdou, pokud jim nebudou moci věřit.

 

  • MUDr. Martin Engel,
    předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů

V samém počátku diskuse o řešení problému navyšování základních platů s pomocí memoranda s kraji jsme říkali, že po vlastní zkušenosti a v čase bezprostředně před krajskými volbami nepovažujeme tuto iniciativu za skutečné řešení problému. I když jsme nyní těsně po volbách a o složení jednotlivých koalic v krajích není ještě jasno, přesto z výsledků vyplývá, že dojde pravděpodobně k výrazné obměně krajských vlád v neprospěch signatářů memoranda.

K řešení problému sjednocením odměňování jen tolik, že podle stanoviska našeho právního zázemí je toto sjednocení právně možné, jde jen o politickou vůli. Zároveň víme, že odpůrci tohoto řešení jsou vlivní a svůj skutečný nesouhlas schovávají za právní problémy. Pokud však ke sjednocení odměňování nedojde, personální devastace českých nemocnic bude nepochybně pokračovat a import z oblasti Ukrajiny není dobrým řešením jako náhrada za české zaměstnance, je pouze levnější. Kvalita péče však zapláče!

 

  • Bc. Dagmar Žitníková,
    předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR opakovaně žádal a žádá ministra zdravotnictví a také premiéra o změnu systému odměňování zaměstnanců v nemocnicích, které jsou zřizovány jako obchodní společnosti. Rozdíl mezi platem a mzdou dosahuje v průměru minus 5 000 Kč měsíčně v neprospěch mzdy. Spočítáno na procenta, zaměstnanci v obchodních společnostech dostávají pouze 82 procent odměny za práci ve srovnání s kolegy z příspěvkových organizací (údaje ÚZIS). Všechny nemocnice, vyjma několika soukromých klinik, jsou napojeny na úhrady z veřejného zdravotního pojištění. Nejedná se tedy o soukromé podnikání v rámci volného trhu. V podstatě zaměstnanci akciovek svými mzdami dotují nemocnice, případně soukromé poskytovatele. Sjednotit odměňování pod plat je zásadním požadavkem odborů. Přispěje k personální stabilizaci, zajistí transparentnost v odměňování a bude také významným protikorupčním opatřením. Společné prohlášení Ministerstva zdravotnictví ČR a Asociace krajů ČR je na první pohled a v kontextu výsledků krajských voleb spíše politickou deklarací. Nicméně občanský zákoník zná pojem veřejného příslibu a odbory budou v jednotlivých nemocnicích, obchodních společnostech, na zvýšení mezd všech zaměstnanců a dodržení veřejného příslibu ministerstva zdravotnictví a Asociace krajů ČR trvat.

 

  • MUDr. Milan Cabrnoch, MBA,
    bývalý europoslanec za ODS

Jsem si jist, že všichni ředitelé nemocnic jsou si dobře vědomi toho, jak moc sestry a lékaře potřebují. Peníze, kterými disponují, jsou omezené, a proto ani odměny zdravotníků nejsou dostatečné.

Není správné, aby vláda nebo některá politická strana slibovala zdravotníkům, že zařídí jejich platy. Pokud už takový slib padne, měl by být podložen dostatečným zvýšením příjmů zdravotnických zařízení. Pamatujme však, že většina příjmů zdravotnických zařízení pochází z prostředků veřejného zdravotního pojištění, které pro nás, pojištěnce, spravují zdravotní pojišťovny. Pojišťovny nejsou ani státní, ani krajské organizace, jsou to samosprávné subjekty a neřídí je ani předseda vlády, ani hejtmani. Z tohoto pohledu je slib pánů Sobotky a Haška nerealistický a věřit se mu nedá, není jasné, do čí kapsy budou politici sociální demokracie k naplnění svého slibu sahat.

Je krajně nespravedlivé, aby politici lacině slibovali zvýšení odměn zdravotníkům, kteří pracují v nemocnicích, a ještě k tomu jen v některých nemocnicích, na úkor zdravotníků, kteří pracují v jiných zdravotnických zařízeních. Všichni se starají o pojištěnce a všichni si zaslouží spravedlivou úhradu své práce z pojištění. Slibovat jedněm více než jiným je nemorální.

 

  • Prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA,
    předseda České lékařské společnosti J. E. Purkyně

Prostředky na takové navýšení zcela jistě jsou jak ve zdravotnictví, tak mimo ně. Ve zdravotnictví jsou prostředky vynakládány neefektivně a určitě by šlo ušetřit možná i desítky procent. V okamžiku, kdy se rozpadá péče v řadě okresů, musí určitě dojít k získání zdrojů mimo zdravotnictví, a to je v moci místních samospráv. To, že je v řadě okresů ohrožena péče o občany, mně přijde zcela neudržitelné. Uvedené navyšování tomu dostatečně nepomůže.

Velkým problémem je nivelizace a chybou bylo zrušení smluvních platů a paušalizace v odměňování. K tomu bohužel vede i zmíněná dohoda. Dnes je zcela jasné, kolik zhruba má měsíčně lékař, který odejde do Německa nebo do arabských zemí. Dokonce je jasné, za kolik (tedy za jakou mzdu) jsou schopny personální agentury dodat příhraničnímu okresu sekundáře či primáře. Ať chceme, nebo nechceme, tržní princip v odměňování existuje a čím déle se bude negovat, tím horší bude situace pro občany i zdravotníky.

 

  • PhDr. Martina Šochmanová, MBA,
    prezidentka České asociace sester

Za Českou asociaci sester mohu říci, že my tento postup vítáme. Vnímáme jej jako další pozitivní krok ke stabilizaci českého zdravotnictví. ČAS dlouhodobě usiluje o systémové zvýšení platů všeobecných sester bez ohledu na to, zda působí v nemocnici zřizované státem či krajem. Je třeba si uvědomit, že pracovní náplň sestry v těchto zařízeních se v zásadě neliší, takže i finanční ocenění za jejich práci by mělo být stejné. Sjednocení platů a mezd tedy jednoznačně podporujeme. V posledních letech se totiž prohlubovaly rozdíly v odměňování mezi zdravotníky ve státních a krajských nemocnicích, což vedlo k odchodu kvalifikovaného personálu z krajských nemocnic. Tím, že se od ledna zvýší platy sester o deset procent jak ve státních, tak v krajských nemocnicích, by se tyto personální problémy mohly eliminovat.

 

  • Bc. Ladislav Šticha,
    mluvčí Ministerstva zdravotnictví ČR

Ze strany ministerstva zdravotnictví považujeme společné prohlášení za správný krok. Ministerstvo i kraje vnímají nutnost reagovat na personální situaci ve zdravotnictví mimo jiné navyšováním platů a mezd zdravotníků. Vláda má možnost nařízením vlády upravit platové tarify. V mnoha nemocnicích jsou však zaměstnancům vypláceny mzdy, které se příslušným nařízením vlády neřídí. Z tohoto důvodu jsme uzavřeli společné prohlášení, kde se říká, že i ti, kteří nejsou k navýšení mezd nuceni právním předpisem, toto nařízení provedou analogicky k navýšení, které vyplývá z nařízení vlády.

Sjednocení platů a mezd je spíše otázkou pro ministerstvo práce a sociálních věcí. Z pohledu ministerstva zdravotnictví není podstatné, zda je zaměstnanec odměňován platem nebo mzdou. Důležité je, aby byl za svoji náročnou práci ohodnocen adekvátně, o což ministerstvo zdravotnictví dlouhodobě usiluje.

 

  • MUDr. Eduard Sohlich, MBA,
    předseda Asociace českých a moravských nemocnic

Rada Asociace českých a moravských nemocnic je nucena konstatovat, že ministerstvo zdravotnictví v návrhu vyhlášky na rok 2017 nevytvořilo podmínky pro vládou schválené navýšení platů a mezd. Velká část regionálních nemocnic v úhradách nezíská slibované zdroje, které by postačovaly na desetiprocentní zvýšení platů a mezd. Nemocnice tak již tři roky za sebou neobdrží zdroje na udržení a zlepšení péče o pacienty.

  • Pouze fakultním a některým velkým krajským nemocnicím úhradová vyhláška v navrhovaném znění může přinést jak zdroje pro zvýšení platů a mezd, tak i prostředky pro provoz a jeho náklady.
  • Nejvíce ohrožena zůstane následná a dlouhodobá péče, kde je nejvyšší podíl osobních nákladů a která i bez toho je dlouhodobě podfinancována.
  • Úhradová vyhláška v navrhované podobě neumožňuje řešit pokračující personální krizi v nemocnicích.

     

 

  • MUDr. Michal Sojka,
    mluvčí České lékařské komory

Od počátku jsme byli k tomuto memorandu skeptičtí a říkali jsme, že pro nás není žádnou zárukou. A to ze dvou důvodů. Prvním je, že obdobné memorandum, které po akci Děkujeme, odcházíme podepsal ministr zdravotnictví doc. Leoš Heger za stát s lékařskými odbory, označili ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček a předseda vlády Bohuslav Sobotka za právně nevymahatelné. Takže to pro nás opravdu nevytváří pocit jistoty, že platy v krajích budou navýšeny. S tím souvisí i druhý důvod. Memorandum bylo podepsáno před volbami a ve většině krajů se mění krajské vlády. Vzhledem k tomu, že se zdravotnictví nestalo takovým tématem voleb, jakým by si v dané situaci zasloužilo být, vlastně ani nevíme, jaké mají jednotlivé strany na zvýšení platů zdravotníků názor. Skutečně jediným řešením, které by umožnilo ve většině lůžkových zdravotnických zařízení zajistit zvýšení platů, je nová společná platová tabulka pro lůžková zdravotnická zařízení. Kritici tohoto kroku namítají, že nelze přikázat soukromým zařízením, jak mají odměňovat své zaměstnance. My si myslíme, že pokud jsou placena ze zdravotního pojištění, problém zde není. Kompromisním řešením může být tabulka pro ta lůžková zařízení, která jsou zřizována státem, kraji a městy. Ostatní zařízení by se pak přizpůsobila.

 

  • Mgr. Martin Plíšek,
    poslanec PSP ČR za TOP 09

V době, kdy byl ministrem zdravotnictví můj kolega Leoš Heger, byly platy navýšeny o dvacet procent, což bylo nejvíce v historii. S ohledem na délku ekonomické recese nešlo v té době platy nadále zvyšovat. Již tehdy ale byla úhradová vyhláška upravena tak, aby byly odstraněny některé nespravedlivé rozdíly ve financování krajských nemocnic. Nyní se nacházíme v době ekonomického růstu, a tedy nic nebrání tomu, aby platy zdravotníků v krajských nemocnicích byly navýšeny stejně jako u jejich kolegů ve státních nemocnicích. Předpokládám, že se k tomuto závazku přihlásí také nově zvolené krajské reprezentace.

 

Zdroj: Medical Tribune

Kategorie