Jeden rok asistentům k doškolení na sestru nestačí

Původně mělo jít o zásadní změnu, která výrazně zasáhne do systému vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků v Česku. Navzdory rokům, kdy se o novele/náhradě zákona 96/2004 vedla vášnivá diskuse, ale nebyl nalezen ani náznak kompromisu a shody na tom, jakou cestou by se výchova zdravotníků v Česku měla ubírat. Kvůli prohlubující se krizi způsobené nedostatkem sester nakonec ministerstvo zdravotnictví přistoupilo pouze k rychlému částečnému řešení – zaměřilo se na úpravu středoškolského oboru zdravotnický asistent, který by se měl nově přejmenovat na praktickou sestru, a jeho jednodušší doškolení na všeobecnou sestru. Návrh nenarazil na výraznější odpor, jak ale upozorňují odbory, problém nedostatku zdravotníků může vyřešit jen narovnání a zvýšení jejich odměňování (více jsme psali zde). Jak také ukázalo připomínkové řízení, i mnozí další včetně sousedního MPSV nepovažují řešení za koncepční a vhodně zvolené.

 
„Hlavním cílem návrhu je celkově stabilizovat a zkvalitnit systém pregraduálního kvalifikačního vzdělávání především ošetřovatelských profesí a stávající systém specializačního vzdělávání, neboť stávající právní úprava předmětného vzdělávání může být jedním z důvodů odchodu zdravotnických pracovníků do zahraničí nebo mimo obor zdravotnictví, a to předně absolventů zdravotnických oborů. Návrh by tak měl především zjednodušit a zkrátit vzdělávání zdravotnických asistentů na všeobecnou sestru, posílit kompetence zdravotnického asistenta, které bude vykonávat bez odborného dohledu, vrátit přípravu dětské sestry na kvalifikační úroveň a ukončit vzdělávání v nelékařských zdravotnických povoláních, která jsou na trhu těžce uplatnitelná,“ uvádí se v důvodové zprávě k návrhu.
 
Po sáhodlouhých debatách a hádkách o tom, zda se má vzdělávání sestřiček vrátit na stření školy (řešení, které ve sněmovním zdravotnickém výboru nejhlasitěji prosazují poslanci ANO David Kasal a Jana Pastuchová), tak ministerstvo přistoupilo k řešení, které je na půl cesty mezi současnou situací a původním návrhem návratu ke středoškolskému vzdělávání. Zdravotním asistentům/praktickým sestrám bude stačit jen rok na to, aby dosáhli kvalifikace všeobecná sestra, na niž se jinak studuje tři roky na vysoké či vyšší odborné škole. Právě k tomu však směřovala jedna z nejčastějších výtek v rámci připomínkového řízení.
 
Dvojkolejnost zůstane a ještě se zkomplikuje
 
„Podle našeho názoru předložený návrh nelze považovat za vhodnou variantu ke zpřehlednění a zkvalitnění systému vzdělávání v oboru ošetřovatelství; neupravuje již několik let problematickou dvojkolejnost vzdělávání v kvalifikační průpravě všeobecných sester a naopak vytváří ze zdravotnického asistenta praktickou sestru, která má možnost ve zkrácené době studia získat kvalifikaci všeobecné sestry,“ píše v připomínkách MPSV.
 
Zaměstnavatelé navíc nejsou příliš nadšeni změnou názvu oboru. „Název Praktická sestra bude matoucí pro pacienty; označení Zdravotnický asistent v případě poskytování základní péče je srozumitelné, zřetelně odlišuje dvě profese, přičemž obě jsou v našem systému nutné, ale mají odlišné kompetence. Název Zdravotnický asistent je celosvětově používaný. K použití názvu Praktická sestra se negativně vyjadřovali kolegové z EU již v roce 2009. Samotná změna názvu profese nepřivede do profese více absolventů, je nutná změna pracovních podmínek a zlepšení finančního ohodnocení s vazbou na samostatný výkon práce, který bude jasně definován. V důvodové zprávě je změna opřena o, cituji: přejmenování profese zdravotnického asistenta na praktickou sestru a posílením kompetencí zdravotnického asistenta/praktické sestry. Avšak důvodová zpráva nepřekládá jasně definované posílené kompetence. Je na místě upozornit, že rozsah dalších kompetencí u profese zdravotnického asistenta/praktické sestry je z pohledu systému považováno za rizikové. Analýzy absolventů základních škol definují, jaký vzorek žáků je přijímán na střední školy a na jisto se lze domnívat, že skutečnost kvalitních absolventů všeobecné sestry ze SZŠ, jak tomu bylo v minulosti, je již historií, která se nebude opakovat,“ poukazuje Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR spolu s Unií zaměstnavatelských svazů.
 
„Zkrácené studium na základně absolvování předmětů v rámci středního odborného vzdělání je nejenom cesta zpět, ale rovněž nebezpečný precedens pro ostatní profese, které mohou požadovat na základě středního odborného vzdělání rovněž zkrácené studium,“ dodává MPSV, které požaduje od záměru upustit nebo alespoň podmínit zkrácené studium v podobě přijetí do vyššího ročníku VOŠ tím, že uchazeč při přijímacím řízení prokáže znalosti a schopnosti na úrovni postupu do daného ročníku. Kraj Vysočina pak apeluje na to, aby při byl při přijetí kladen důraz nejen na teoretické, ale zejména praktické znalosti, a to například formou doložení roční praxe.
 
Usnadněné doškolení budou mít absolventi s rozdílným stupněm vzdělání
 
Pouze roční doškolení na všeobecnou sestru se nezdá ani krajům. „Vzdělávání na střední škole nemá rovnocennou úroveň jako vzdělání z vyšší nebo vysoké školy, proto nestačí asistentovi pouze jeden rok pro získání kvalifikace všeobecné sestry,“ uvádí shodně Olomoucký, Ústecký, Plzeňský kraj či Praha. „I když jsou některé předměty na první pohled totožné např. názvem, jedná se o rozdílný rozsah (rozdílný stupeň přípravy!), taktéž učební plány porodní asistentky a zdravotnického záchranáře nezaručují předpoklad, že během kratšího než tříletého studia se obsáhne rozsah studijních plánů všeobecných sester, především praxe,“ napsal v připomínkách také Úřad vlády.
 
Možnost pouze ročního studia na všeobecnou sestru by totiž měly mít i tříleté obory na VŠ/VOŠ porodní asistentka a zdravotnický záchranář. To se nezdá zaměstnavatelům, podle nichž by porodní asistentky měly mít možnost kratšího dovzdělání na sestru než absolventi střední školy. Kritiku ze strany krajů pak sklidil návrh, že by záchranáři mohli studovat jen na vysoké, ale už ne na VOŠ. „Při současném nedostatku nelékařských zdravotnických pracovníků by bylo reálné upravit kompetence a studijní program diplomovaného zdravotnického záchranáře tak, aby mohl pracovat bez dohledu na základních lůžkových odděleních, akutních příjmech a emergency. Diplomovaný zdravotnický záchranář je kompetentní vykonávat péči v ostatních zdravotnických a sociálních zařízeních na pozici zdravotnického asistenta bez odborného dohledu,“ kritizují kraje.
 
„Upozorňujeme na skutečnost, že jsou slučovány čtyři profese, kterým budou zákonem nabídnuta varianta nově získávané „zkrácené“ formy studia všeobecné sestry – porodní asistentka, zdravotnický záchranář, dětská sestra a nově praktická sestra (zdravotnický asistent). Každá z uvedených profesí má toho času a v budoucnu jinou úroveň získávání pregraduálního studia, což považujeme za vysoce rizikové a precedentní v hierarchii vzdělávacích soustav. V současnosti nejsou známy osnovy zkrácené formy studia a je důvodně zřejmé, že bude obtížně aplikovatelné připravit zkrácený program, kde se mohou hlásit potencionální studenti z různých úrovní studia,“ poukazují zaměstnavatelé. „Nejasným vymezením délky studia a v obecně nastavených kritériích na uznání předchozího studia lze spatřovat velký korupční potenciál, neboť rozhodnutí o přijetí uchazeče a rovněž i ročník, do kterého bude student zařazen, určuje, podle školského zákona, ředitel školy,“ konstatuje MPSV.
 
Vyškrtněte odborný dohled, definujte kompetence, apelují zaměstnavatelé, odbory i kraje
 
Výtky ovšem směřovaly i k jiným profesím. Řada krajů například žádá, aby se vzdělávání zubního technika a laboratorního asistenta vrátilo na střední školu, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu chce do výčtu nelékařských zdravotnických povolání znovu zařadit komunitní sestru a Česká lékařská komora usiluje o samostatné vymezení práce embryologa.
 
Dalším velkým tématem, k němuž směřovala celá řada často zcela protichůdných připomínek, je vymezení odborného dohledu, kdy se počítá s dostupností dohlížejícího zdravotníka na telefonu a s fyzickou dosažitelností do 30 minut. Zatímco například podle odborů jde o dobu příliš dlouhou, zaměstnavatelé by ji prodloužili na dvojnásobek (zejména kvůli méně častým specializacím, jako je radiologický fyzik). Většina připomínek ale shodně tuto položku navrhuje zrušit a nahradit ji zcela jasně definovanými kompetencemi, případně určitý čas trvajícím adaptačním procesem.
 
„Ačkoli důvodová zpráva deklaruje, že definice pojmu odborného dohledu má „zásadní“ význam, neuvádí předkladatel paradoxně žádné věcné/konkrétní zdůvodnění ospravedlňující takovou koncepční změnu, jakou je de facto úplné rozvolnění odborného dohledu. OSZSP má relativně bohaté zkušenosti ze soudních sporů svých členů, v nichž bylo soudní praxí potvrzeno, že odborný dohled pouze po telefonu je pro účely poskytování zdravotních služeb zcela nedostatečný. Aby byl naplněn smysl a účel pojmu odborný dohled, musí být rada a pomoc dohlížejícího zajištěna bezodkladně. Za 30 minut již dávno dochází k nezvratnému poškození mozku např. v případě srdeční zástavy. Navrhovaná definice tak žádný skutečný odborný dohled nepředstavuje, jde pouze o zdání odborného dohledu – i zdravotnická záchranná služba má zákonem stanoven kratší čas dojezdu, než jaký je čas příchodu dohlížejícího,“ píše v připomínkách Odborový svaz zdravotní a sociální péče s tím, že na místě je výše uvedené řešení, tedy jasná definice kompetencí.
 
Michaela Koubová, zdravotnickýdenik.cz

 

Kategorie: 
Hodnocení: 

HaSIM newsletter

Mějte přehled o našich novinkách!