Minimální důchod

Případné zavedení minimálního důchodu, který by podle představ Odborné komise pro důchodovou reformu (Důchodová komise) mohl dosahovat 8 500 korun, by ročně stálo zhruba 4,7 miliardy korun navíc. Pokud by se valorizace penzí navázala na růst nákladů důchodců místo indexu růstu cen, výdaje by se každý rok zvedly zhruba o 2,4 miliardy. Celkový dluh na výdajích by se tak za čtvrt století mohl proti nynějšímu způsobu přidávání zvýšit o stovky miliard. Možné varianty zvyšování důchodů propočítalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) na žádost Odborné komise pro důchodovou reformu.

Důchodová komise hledá model "důstojného příjmu" ve stáří. V roce 2015 sepsala "Zelenou knihu o státních důchodech a jejich zvyšování" s otázkami. Z odpovědí vyšly různé modely, mimo jiné i minimální penze. Všechny návrhy jsou zatím jen hypotézy a propočty ukážou, které by se mohly ujmout. Rozhodnout musí politici.

Asi sedmi procentům lidí nad 65 let hrozí podle statistiků příjmová chudoba. Pokud by seniorky a senioři nedostávali dávky, pod hranicí chudoby by se ocitla desetina z nich. Kdyby neměli ani důchody, do chudoby by spadlo devět z deseti penzistů a penzistek. Důchody se nyní upravují o růst cen a třetinu růstu reálných mezd. V lednu 2016 tak rostly jen o 40 korun.

Nynější způsob valorizace kritizuje Rada seniorů ČR. Navrhuje zvyšování důchodu o růst nákladů důchodců a o polovinu růstu reálných mezd místo třetiny. Důchodová komise si nechala návrh spočítat. Výpočty má i pro valorizaci o růst seniorských nákladů s nynější třetinou růstu mezd a pro zavedení minimálního důchodu 8 500 korun, která by bránila před pádem do chudoby.

Starobní důchod pod 8 500 korun pobírá asi 188 000 lidí. Důchody by se jim do této částky podle návrhu dorovnávaly. Celkové náklady by činily zhruba 4,7 miliardy korun ročně.

Pokud by se místo 8 500 doplácela penze do 8 000 korun, zamýšlených příjemců by ubylo asi o 60 000. Ročně by to pak bylo 3,8 miliardy navíc. Naopak na dorovnání do 9 000 korun by dosáhlo dalších asi 125 000 lidí. Náklady navíc by tak ročně činily asi 6,2 miliardy.

Podle předsedy Odborné komise prof. PhDr. Martina Potůčka, CSc. MSc. by se podoba důchodů změnila. Pevnou část, která je pro všechny stejná a dnes činí 2 440 korun, by se tak rovnala minimálnímu důchodu. Zbytek by byla procentní část, která by se stejně jako dnes valorizovala o určité procento podle růstu cen a mezd.

Podle návrhů by se ale valorizace mohla řídit nově růstem výdajů důchodců a buď dosavadní třetinou růstu reálných mezd, nebo polovinou. Pokud by zůstala třetina růstu mezd a změnil se ukazatel cen - na výdaje seniorů, každý rok by to proti dnešku znamenalo navíc 2,4 miliardy. V roce 2040 by se tak saldo výdajů proti nynějšímu modelu valorizace zhoršilo o 1,1 procento HDP, v dnešních hodnotách by to bylo 50 miliard korun. Celkový dluh důchodového účtu - tedy výdaje, které by nekryly příjmy - by činil zhruba 78 procent HDP. V dnešních hodnotách je to skoro 350 miliard korun. V roce 2015 bylo ve státním rozpočtu na důchody 384 miliard.

Kdyby se důchody nově zvyšovaly o růst nákladů důchodců a polovinu růstu reálných mezd, ročně by to stálo zhruba 2,9 miliardy navíc. Za čtvrtstoletí by rozdíl výdajů proti dnešnímu modelu činil kolem 1,5 procenta HDP, výdaje by byly tedy o 68 miliard vyšší. Dluh důchodového účtu by činil 111 procent HDP. V dnešních hodnotách je to skoro pět bilionů korun, tedy víc než čtyři nynější státní rozpočty.

Kategorie: 
Hodnocení: 

HaSIM newsletter

Mějte přehled o našich novinkách!