Návrh na zrušení karenční doby

Podle předsedy vlády Bohuslava Sobotky je potřeba znovu zavést nemocenskou v prvních třech dnech nemoci. Výše dávky by ale závisela na dohodě odborářů se zaměstnavateli i na "možnostech úpravy" odvodů na nemocenské pojištění. 

Negativní postoj k tomuto kroku má ale ministr financí Andrej Babiš. Proti jsou i zaměstnavatelé. Odbory naopak po proplácení nemocenské od počátku stonání volají. Teď od 4. do 14. dne platí zaměstnavatel náhradu mzdy, od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění.

Podle Sobotky je potřeba se vrátit k proplácení nemocenské i v prvních třech dnech nemoci. Domnívá se, že dávka by měla být o něco nižší, než je v dalších dnech nemoci, ale v každém případě není v pořádku a není spravedlivé, pokud lidé, kteří jsou zaměstnaní, platí si zdravotní pojištění, v prvních třech dnech nedostanou ani korunu.

Nemocenská by v prvních třech dnech stonání měla být o něco nižší než v dalších dnech, záležet ale bude na dohodě mezi odboráři a zaměstnavateli i na "možnostech úpravy eventuální platby pojistného", tedy nejspíš na shodě na případném zvýšení či snížení odvodů. Vláda ČR v koaliční smlouvě uvedla, že obnoví vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci, pokud se na tom tripartita dohodne.

Ministr financí se k tomu (zrušení karence) staví negativně. Na podnikatelích je už dost velká zátěž. Poukázal na podmínku, že musí být dohoda v tripartitě.

Odbory na posledním tripartitním zasedání v roce 2014 avizovaly, že zrušení takzvané karenční doby budou v roce 2015 prosazovat. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula řekl, že je nejdřív nutné znát vývoj výdajů a další ukazatele a také diskutovat o výši pojistného pro zaměstnavatele. Konkrétní částky, jak by měla dávka vypadat, nechtěl zatím přiblížit.

S návrhem na zrušení karenční doby přišel i místopředseda Senátu Zdeněk Škromach s kolegy. Vlastní návrh mají také komunisté, podle nich by se mělo vyplácet v nemoci 100 procent výdělku.

Proti zrušení karenční doby je Svaz průmyslu a dopravy. Obává se toho, že by mohlo přibýt zneužívání nemocenské. Podle odhadů svazu se dá také očekávat zvýšení krátkodobé pracovní neschopnosti až u tří procent zaměstnanců.

V prvních třech dnech nemoci nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny, a to 60 procent průměrného denního výdělku. Nemocenská se pak vyplácí od 15. dne nemoci. Podle kalkulačky Ministerstva práce a sociálních věcí člověk s průměrným měsíčním příjmem 15.000 Kč dostane za poslední týden třítýdenního stonání nemocenskou 1869 Kč, pracovník s průměrným výdělkem 25.000 korun pak 3108 Kč a zaměstnanec s mzdou 65.000 korun pak 5495 Kč.

Dávky se počítají z průměrného denního příjmu. Z částky do 888 Kč se bere 90 procent, od 888 do 1331 Kč 60 procent a od 1331 do 2662 Kč pak 30 procent. Denní nemocenská od 15. dne dosahuje 60 procent součtu. Maximální denní dávka může činit 879 Kč, připadne lidem s příjmem zhruba 81.000 Kč a víc.

Karenční dobu zavedla ve svém úsporném balíčku Topolánkova vláda. Ústavní soud karenci pak k pololetí 2008 zrušil. Kabinet ji prosadil znovu, snížil ale odvody firmám. Podruhé se neproplácením nemocenské v prvních třech dnech nemoci ústavní soudci zabývali před pár lety, úpravu ale nechali v platnosti.

 

Kategorie: 
Témata: 
Hodnocení: 

HaSIM newsletter

Mějte přehled o našich novinkách!