Do Česka se dostávají nové a vysoce nebezpečné plísně a bakterie, které se dříve vyskytovaly jen na jihu Evropy. Na infekce či otravy z jídla v Česku ročně onemocní 45 tisíc lidí. Na infekce z jídla zemřou ročně 2 miliony lidí na světě.
Světová zdravotnické organizace (WHO) varuje, že umírat se může i na potraviny. Opírá se o statistiku: jen během roku 2013 onemocnělo kvůli otravě či infekci z jídla 45,5 tisíce Čechů a 250 z nich zemřelo. Převážně se jednalo o seniory.
Situace bude ještě horší. Do Česka se totiž neustále dostávají nové plísně a bakterie. Může za to globální oteplování a dovoz většího množství potravin ze zahraničí.
Stále častěji se v Česku například objevují mykotoxiny, tedy plísně, které napadají révové víno. Doposud se tyto plísně vyskytovaly jen na jihu Evropy. Mykotoxiny se mohou objevit i v kukuřici, ořechách nebo v koření. Způsobují otravy, napadají ledviny a játra, kromě toho ničí takzvané beta buňky slinivky břišní, takže vyvolávají diabetes.
Oteplování potvrzují i čeští hydrometeorologové. V roce 2014 naměřili nejvyšší průměrnou teplotu za posledních padesát let - činila 9,4 °C a překonala dlouhodobý průměr o celé dva stupně Celsia.
Během roku 2013 onemocnělo v Česku 45 548 lidí, to je o 3,5 % víc než v roce předchozím. V nemocnici skončilo 16 973 lidí, 247 zemřelo. Nejčastěji šlo o bakterie způsobující salmonelózu, objevují se ale také břišní tyfus, paratyfus, úplavice nebo krvácivé průjmy způsobené E-coli.
Problematické jsou také mikroorganismy. Už nyní zemře ročně na průjmy, které způsobí infekce z jídla, asi 2,2 milionu lidí na celém světě. Do budoucna význam mikroorganismů ještě poroste.
Důvod je jednoduchý: s tím, jak přibývá lidí na planetě, se bude muset zvýšit i produkce potravin - v nejbližších pětatřiceti letech se bude muset zvednout až o 60 procent. Kvůli tomu začne lidstvo pociťovat nedostatek vody - už dnes se jí 70 procent spotřebuje v zemědělství na výrobu potravin. A s nedostatkem vody přijdou infekční choroby. Lidé se proto budou muset s potravinami naučit lépe zacházet. Zhruba jedna třetina potravin na světě se totiž vyplýtvá nebo znehodnotí.
Potraviny mohou podle odborníků souviset až s dvěma sty různými nemocemi. Způsobují je nejen mikroorganismy, ale také chemie nebo radioaktivita v jídle. Kromě průjmových onemocnění a otrav tak mohou stát potraviny za vznikem cukrovky, srdečních chorob nebo rakoviny, uvedla prof. MUDr. Věra Adámková, CSc. z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).
Proti infekcím mohou lidé bojovat dodržováním základních hygienických zásad. Potraviny je třeba před použitím dobře umýt, měli bych se také skladovat při správné teplotě. Pokud se upravuje maso, mělo by se oddělovat syrové od hotového, sdělila ředitelka české kanceláře WHO Alena Šteflová.
Cukrovce nebo rakovině mohou lidé předcházet pro změnu dodržováním zdravého životního stylu. Lidé by si měli dávat pozor hlavně na přehnanou spotřebu soli - Česko patří mezi země, kde se jí sní nejvíc. Problematický může být také přísun jednoduchých cukrů nebo ztužených tuků.
Důležitý je nejen původ potravin, ale i jejich příprava - místo smažení a fritování nechat potraviny například podusit.