Nemocnice jsou kritizovány za "zpětné bonusy"

Velké nemocnice prý vydělávají na nákupech zdravotnických prostředků. Fakturované částky vyúčtují zdravotním pojišťovnám a od dodavatelských společností získají vysoké bonusy, které nemusejí použít výhradně k léčbě pacientů. Asociace nemocnic České republiky (ANČR) však kritiku odmítá – jedná se prý o běžnou praxi, která pomáhá nemocnicím dotovat nevýdělečná oddělení.

V návaznosti na zveřejněnou zprávu Evropské komise o korupci v členských zemích EU, podle které v České republice přetrvávají problémy zejména v oblasti zadávání veřejných zakázek a zneužívání veřejných prostředků, deník Dnes poukázal na potenciálně korupční praktiky nemocnic při realizaci nákupů zdravotnických prostředků.

Legální korupce?

Podle listu se problém týká zejména velkých nemocnic, přičemž dvě z nich – IKEM a Nemocnice Na Homolce – prý popsala Evropská komise (EK) ve své studii „ O korupci ve zdravotnickém sektoru“. „Vzniklo podezření, že společnost prodávala IKEM materiál a vybavení za cenu o 50 až 100 procent vyšší, než za kterou je nakoupila. Dodavatelům bylo podle dostupných informací Kardio Portem doporučeno, aby si za své výrobky účtovali nejvyšší ceny, které byla státní pojišťovna ochotna zaplatit,“ cituje list z výsledků studie.

Zisk z předražených zakázek prý získali majitelé Kardio Portu skrytí za anonymními akciemi. Tento případ údajně podle Evropské komise ilustruje mechanismus fungování korupce ve zdravotnickém sektoru, do kterého mohou být zapojeni i politici. Podle ministerstva zdravotnictví je však vše spíše v rovině spekulací a navíc vše proběhlo v souladu se zdejšími zákony. Případ řešila i protikorupční policie, která jej přibližně po roce a půl odložila, neboť prý neshledala, že by došlo k trestnému činu.

Ve prospěch pacientů

Druhý případ, jenž EK popisuje, je Nemocnice Na Homolce. Zde prý ústav platil sám sobě tak, že využil svou dceřinou firmu, která účtovala vysokou marži za distribuci zdravotnického materiálu a přístrojového vybavení. Podle EK jde prý o praktiky, které by mohly mít za cíl obcházení zákona o veřejných zakázkách. List však zmiňuje i další velké nemocnice.

Například Fakultní nemocnice Královské Vinohrady prý díky bonusovému programu získala před třemi lety na bonusech 95 milionů korun. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu se manažeři nemocnice dohodli se třemi dodavatelskými společnostmi kardiovertrů a kardiostimulátorů, kterým nabídly rámcové smlouvy bez výběrového řízení. Bonusové programy podle NKÚ praktikovaly i Fakultní nemocnice v Olomouci a v Hradci Králové. Podle fakultních nemocnic se však jedná o praktiky legální, běžné a umožňující zařízením provozovat i takové kliniky a oddělení, která si na sebe sama nevydělají.

Nemocnice: Vše je transparentní

Na zprávu reagovala Asociace nemocnic České republiky (AČNR), která se ohradila především proti vyznění článku, jenž podle předsedkyně ANČR Jaroslavy Kunové vyvolává představu, že popisovaný systém bonusů, který prý praktikuje většina nemocnic, lze označit za nestandardní a odsouzeníhodný. Podle Kunové je diskusi nad tématem využití tzv. zpětných bonusů při realizaci obchodní strategie nemocnic nutno vést v kontextu s obsahem konkrétních obchodně závazkových vztahů, mezi nemocnicí a jejími dodavateli.

Zpětný bonus, nebo přesněji, určitá množstevní sleva, je standardním nástrojem, který je využíván jak ve veřejné, tak v privátní sféře. Vhodným mixem, úhradově profitabilních položek s položkami méně profitabilními, lze maximalizovat obchodní slevu, která snižuje materiálové náklady jednotlivých nemocnic, upozorňuje předsedkyně ANČR s tím, že tyto slevy jsou vždy vedeny v účetnictví a kdykoliv doloženy. Výše slev prý není nijak nahodilá, ale je ovlivněna řadou faktorů. Podle Jaroslavy Kunové hrají roli nejen manažerské dovednosti, ale například i délka splatnosti faktur, platební kázeň, objem zakázky či pravidelnost odběru.

AČNR se současně nepřímo ohradila proti spojování témat bonusů s případy Nemocnice Na Homolce či IKEM. Kunová upozornila, že v žádném případě nelze spojovat uvedené obchodní nástroje s využitím vlastních, či externích subjektů pro zásobování nemocnic. V tomto případě je vždy nutno individuálně posoudit efektivitu takového řešení. Podle Kunové jsou nákupy zdravotnického materiálu v nemocnicích realizovány vždy v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek.

Kategorie: 
Témata: 
Hodnocení: 

HaSIM newsletter

Mějte přehled o našich novinkách!