Pokud se sociální pracovníci dozvědí o týrání, zanedbávání či zneužívání, musejí zasáhnout bez ohledu na občanství dětí. České úřady tak mohou odebrat děti i z rodin cizinců. Kolik dětí z rodin cizinců úřady v posledních letech odebraly či kolik opuštěných chlapců a děvčat s jiným občanstvím se dostalo do náhradní české rodiny, statistika ale nesleduje.
Pokud se jedná o nezletilé děti, tak české úřady postupují podle toho, jak mají a je jedno, jaké mají občanství. Podstatné je, že žijí teď v České republice a že se dětem děje něco špatného.
Sociální pracovníci v roce 2014 podle výkazů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV) podali soudu návrh na rychlé řešení situace v 2 177 případech dětí, které neměly řádnou péči a jejichž vývoj, či dokonce život byly vážně ohroženy. V celkem 508 případech sociální služba navrhovala umístit dítě do zařízení pro okamžitou pomoc, ve 416 k profesionálním pěstounům. Nezájem rodičů o potomka měl soud potvrdit v 236 kauzách. Občanství dětí se ve statistice nerozlišuje.
Děti cizinců se dostávají i do zařízení pro okamžitou pomoc. Těmito dětskými azylovými domy tak prošly třeba slovenské, vietnamské či bulharské děti. V některých případech děvčata a chlapci pobyli v zařízení jen pár dní, než se dostali k příbuzným.
Pozornost k ochraně dětí přitáhl případ sourozenců Michalákových, které norská sociální služba odebrala české matce a otci v květnu 2011 kvůli podezření na zneužívání a zanedbávání. To se sice nepotvrdilo, soud ale považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Norské úřady v září rozhodly o zbavení Evy Michalákové rodičovské odpovědnosti k oběma jejím synům. Mladší hoch má jít do adopce. Matka se odvolala.
Podle informací od českých sociálních pracovníků se děti cizinců dostávají do adopce i v Česku. České úřady ale důsledně zjišťují u příslušných institucí v zemi původu, jestli je osvojení možné. Přes velvyslanectví se pátrá po příbuzných. Až když se potvrdí, že nikdo z rodiny nežije, nebo se nechce či nemůže postarat, je možné v ČR opuštěné dítě umístit do náhradní rodiny. Ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán uvedl, že považuje norské rozhodnutí v kauze Michalákových za nepřijatelné, když matka jeví o chlapce zájem.