Muži v Česku by po narození potomka mohli v roce 2017 začít chodit na týdenní otcovskou. Dostávali by z nemocenské 70 procent vyměřovacího základu svého výdělku, tedy stejně jako ženy na mateřské. Nově by lidé mohli dostávat ošetřovné i na nemocné členy rodiny, kteří s nimi nebydlí. Víc sirotků by také mohlo získat sirotčí důchod. Počítá s tím návrh novely o nemocenském pojištění, který připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV).
Záměr zavést otcovskou či ošetřovné pro ty, kteří se starají o příbuzné, ohlásilo v září 2015 MPSV. Opatření bylo představeno jako kroky na podporu rodin. MPSV mělo podle původního legislativního plánu vlády vypracovat samostatný zákon na podporu rodin. V záměrech na rok 2016 norma ale už není.
Podle návrhu novely by muži mohli nastoupit na týdenní otcovskou do šesti týdnů po narození potomka. Pokud odváděli nemocenské pojištění, dostávali by z něj 70 procent vyměřovacího základu svého příjmu. Tolik mají i ženy na mateřské. Otcovská má motivovat muže, aby se do péče o dítě víc zapojili. Volno má také posílit vazbu mezi potomky a jejich rodiči.
V Česku se ročně rodí kolem 100 000 dětí. Pokud by na otcovskou šlo 90 procent otců, výdaje by podle MPSV činily 460 milionů Kč. O 206 milionů Kč by stát přišel na sociálních odvodech a o 134 milionů Kč na daních. Celkem je dopad 800 milionů. K tomu by se snížilo vybrané zdravotní pojištění o 93 milionů. Kdyby si otcovskou vybralo 70 procent otců, celkový dopad by dosáhl 630 milionů a k tomu 72 milionů na zdravotním pojištění. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) by na vyřizování musela přijmout 60 pracovníků. V prvním roce by to stálo 40,5 milionu, v dalších letech pak ročně 30 milionů.
Ošetřovné by nově mohli dostávat také lidé, kteří se starají "o přímé potomky a předky". Měli by ho tedy mít rodiče, prarodiče, děti, vnoučata či pravnoučata, ale ne sourozenci, tchánové či tchýně, upřesnili autoři návrhu. Výdaje by mohly dosáhnout 300 milionů, na sociálním pojištění by se vybralo o 190 milionů méně a na daních o 130 milionů. Celkem je to 620 milionů. Lidé by odvedli o 90 milionů méně i na zdravotním pojištění. Na vyřizování agendy by mělo přibýt 78 pracovníků. První rok by ČSSZ vydala 43,4 milionu, pak ročně 38 milionů. Ošetřovné činí 60 procent vyměřovacího základu příjmu.
Na sirotčí důchod by mohlo pak také dosáhnout víc dětí. Podle MPSV se tak "zmírní tlak" na poskytování dávek, a to zhruba u 4300 sirotků. Penzi by měli mít šanci získat, pokud jejich zemřelému rodiči nebylo ani 28 let a platil v posledních deseti letech aspoň rok sociální odvody či pokud jejich rodiči bylo nad 38 let a platil v posledních 20 letech odvody aspoň dva roky. Podle odhadů by náklady mohly dosáhnout 300 milionů ročně.
Ostatní ministerstva a další instituce mohou své připomínky k návrhům podat do 5. ledna 2016. Pak novelu dostane vláda. Podle plánů by změny měly platit zhruba devět měsíců poté, co by zákon vyšel ve sbírce.