Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZ ČR) v úhradové vyhlášce na rok 2016 navrhuje, aby praktičtí lékaři, kteří se nestarají o své pacienty, přišli o část příjmů. Méně peněz dostanou například praktičtí lékaři, kteří si své pacienty nezvou pravidelně na preventivní prohlídky. Nižší příjem budou mít i lékaři, kteří nemocné nenavštěvují přímo doma nebo kteří neordinují alespoň jeden den v týdnu do šesté hodiny večer.
Takovým lékařům klesne pravidelná měsíční platba za každého pacienta v kartotéce z 52 korun na 49 korun. Nyní dostává každý praktický lékař padesát korun měsíčně za každého svého pacienta v kartotéce bez ohledu na to, jestli se v ordinaci skutečně objeví.
Podle MZ ČR existuje nemalá část lékařů, kteří některé své pacienty neviděli několik let. Přitom to, že pacient k lékaři nepřijde, nemusí nutně znamenat, že je zdravý. Lékaři by měli zdravotní stav každého svého pacienta pravidelně přezkoumat a předejít tak případnému vznikajícímu onemocnění. Pravidelnou prevencí se přitom dají každoročně ušetřit miliony korun.
Praktickým lékařům se nová pravidla nelíbí. Praktický lékař nemá žádný nástroj, jak pacienta k návštěvám donutit. Každý pacient má právo se svobodně rozhodnout, jestli pozvánku na preventivní prohlídku přijme, nebo ji bude ignorovat, uvádějí lékaři.
Proto se také před lety zavedla „kapitační platba“ – tedy měsíční příspěvek na každého pacienta v kartotéce. Změřilo se, kolik pacientů k lékaři chodí pravidelně, kolik naopak nechodí, a vypočetl se průměr. Pokud chce tedy MZ ČR lékaře za nechodící pacienty pokutovat, je to podle lékařů proti doposud stanoveným pravidlům.
Další lékaři upozorňují na to, že se nedají preventivní prohlídky v každém regionu zvládnout. Jsou ordinace v pohraničí, kde je běžné, že mají lékaři na starosti i tři tisíce pacientů. Takoví lékaři samozřejmě nejsou schopni prohlídky u všech pacientů fyzicky stihnout, tvrdí místopředseda Sdružení praktických lékařů ČR (SPL ČR) Petr Šonka.
Návrh úhradové vyhlášky pro rok 2016 proto považuje za nespravedlivý. SPL ČR se bude ještě snažit s ministerstvem dojednat její úpravu. Vedení MZ ČR přitom drobné úpravy v rámci připomínkového řízení připustilo, i když základní myšlenka je podle něj správná.
Změny, které čekají praktické lékaře:
- Praktickým lékařům pro dospělé vzroste tzv. kapitační platba o dvě koruny na 52 korun. Ovšem jen za předpokladu, že budou ordinovat i v odpoledních hodinách, navštěvovat nemocné i doma a zvát pacienty na preventivní prohlídky či screeningy. Při neplnění podmínek se léakařům platba naopak sníží, a to až na 49 korun.
- Praktičtí lékaři, kteří ročně odslouží deset večerních pohotovostí, dostanou příspěvek ve výši 30 tisíc korun.
O české pacienty se podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) stará celkem 4 449 ordinací praktických lékařů, každý lékař má přitom v kartotéce v průměru 1 623 registrovaných pacientů. Nejhustší síť ordinací je dlouhodobě v Praze a Olomouckém kraji, naopak nejméně lékařů působí ve Středočeském kraji.
Za každého registrovaného pacienta dostávají praktičtí lékaři od zdravotní pojišťovny automaticky padesát korun měsíčně, další peníze jim plynou za preventivní prohlídky nebo různá potvrzení. Tím se praktičtí lékaři liší od takzvaných ambulantních specialistů - například očařů, plicařů či internistů. Ti jsou naopak placeni jen za výkony, které svým pacientům skutečně provedli.
Průměrná ordinace praktického lékaře si nyní měsíčně přijde na zhruba 80 až 100 tisíc korun. Od roku 2016 si bude moci další peníze vydělat i tak, že se zapojí do služeb večerních pohotovostí. Ministerstvo zdravotnictví totiž ve vyhlášce navrhuje i to, že za každých deset pohotovostí za rok dostane obvodní lékař příspěvek ve výši 30 tisíc korun.
Praktici v současné době večerní pohotovosti sloužit nechtějí, a pacienti tak zbytečně volají zdravotnickou záchrannou službu (ZZS) i k banalitám. Například ZZS hlavního města Prahy v prvním čtvrtletí 2015 roku ošetřila 29 798 pacientů, což je o 12 procent více než v roce 2014.
Podle místopředsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky je příspěvek za večerní služby sice příjemný, ne všechny lékaře ale k pohotovostem přivede. Mnoho lékařů totiž nechce pohotovosti sloužit i proto, že pro ně nemá ve své ordinaci podmínky - například přístroje či laboratoř. Pacienta tak nakonec stejně odešle do nemocnice.