Prohlášení Hlavního hygienika ČR

Během 8. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, konané od 29. 4. 2014,  má být ve 2. i ve 3. čtení projednán vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích.

Vládní návrh tohoto zákona odpovídá dohodě učiněné už za Nečasovy vlády. Dne 16. dubna 2014 návrh zákona projednal Zemědělský výbor, který svým usnesením doporučil Poslanecké sněmovně návrh zákona schválit ve znění přijatého pozměňovacího návrhu poslankyně Balaštíkové. S tím zásadně nesouhlasí Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZ ČR).

Hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta uvedl, že pozměňovací návrh zásadním způsobem zasahuje do kompetencí hygienické služby, přestože překladatelka uvádí, že tomu tak není. Dále sdělil, že ze strany hygienické služby se nejedná jen o nějaké úřední kompetence, ale o nástroje, které má hygienická služba k ochraně zdraví, které využívá a o které by tímto pozměňovacím návrhem přišla.

Prohlášení V. Valenty:

1. O jaké návrhy se tedy jedná a jaké by měly dopady:

V podstatě lze rozdělit změny na dvě oblasti. V té první se stručně řečeno odebírají hygienické službě následující kompetence: přijímat oznámení o uvedení na trh vybraných potravin, přijímat žádosti o souhlas s uvedením na trh nových potravin či stanovovat požadavky na jejich složení, označování a způsob jejich použití. O jaké potraviny se přitom jedná: potraviny pro počáteční kojeneckou výživu, potraviny pro zvláštní lékařské účely např.: bez fenylalaninu, bezlaktózové, nízkokalorické atd., dále obohacené potraviny, doplňky stravy apod. Tato činnost je přitom nedílně spjata s hodnocením zdravotního rizika, s posouzením složení, dávkování, věkové vhodnosti či se schválením uváděného zdravotního tvrzení. Tato vysoce odborná zdravotnická činnost (hygienici musí mít zdravotnické vzdělání) se předmětným  pozměňovacím návrhem převádí na MZe, které k tomu nemá ani odbornou zdravotnickou kapacitu ani nutné zázemí a není schopno samo stanovit limity látek v potravinách ani hodnotit zdravotní rizika.

Ve druhé oblasti se odnímá hygienické službě dozor nad výrobou a uváděním pokrmů na trh ve stravovacích službách. Přitom se jedná o nejrizikovější oblast z hlediska vzniku alimentárních onemocnění. Proto musí být dozor prováděn v kontextu epidemiologické situace a epidemiologických šetření, v návaznosti na dietární expozici a systematický monitoring životních podmínek a provázaně s dalšími lékařskými obory. Základem dozoru v této oblasti je posouzení a hodnocení zdravotního rizika a řízení rizik, včetně posouzení zdravotního stavu personálu. Společné stravování je také prostředím pro podporu zdraví a ovlivnění stravovacích návyků (úpravy jídelníčků, zařazování zeleniny, nepřepalování tuků, uvádění kalorických hodnot, změny v pojetí fast food atd.) Tím, kdo přebírá činnost hygienické služby, je dle návrhu poslankyně Balaštíkové Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI)

  • která se návrhem deklaruje jako orgán ochrany veřejné zdraví, a to cestou zákona o potravinách. Tento postup není akceptovatelný ani legislativně, ani věcně
  • která přebírá bez zkušeností a personálního vybavení, jemuž chybí zejména zdravotnické vzdělání, mimo jiné dozor nad stravováním ve školních jídelnách, zdravotnických a sociálních zařízeních, včetně dozoru nad tím, jak strava vyhovuje výživovým požadavkům dětí, nemocných a starých osob.

V pozměňovacím návrhu poslankyně Balaštíkové je sice odložena účinnost těchto ustanovení až na rok 2016, nicméně byť by do té doby Ministerstvo zemědělství dosáhlo převodu části zaměstnanců orgánů ochrany veřejného zdraví do resortu zemědělství, tito zaměstnanci bez průběžného zdravotnického vzdělávání záhy ztratí odpovídající odbornost a navíc nebudou mít potřebnou návaznost na další zdravotnické zázemí.

Paradoxně hygienické službě zůstává zachována kompetence zajišťovat dozor a přijímat opatření v případě alimentárních nákaz nebo jiného poškození zdraví z potravin. Předpokládá se tak, že hygienická služba bude zasahovat bez poznatků o situaci v terénu, které získává při výkonu běžného dozoru, což není akceptovatelné. Nemluvě o aspektu, který lze definovat následně: „Dokud se nic neděje, děláme dozor my, když je problém, hygieno pojď to dodělat za nás…..“
Navrhované změny jsou tak přímým ohrožením veřejného zdraví v oblasti potravin a výživy.

2. Změny nejsou ohrožením jenom této jedné oblasti, ale celého systému ochrany veřejného zdraví.

Ten je postaven na vzájemně propojené ochraně a podpoře zdraví ve všech rozhodujících faktorech zdraví, tj. nejen ve výživě, ale i v životním prostředí, pracovním prostředí, v prostředí pro výchovu a vzdělávání, v boji proti infekčním nemocem. Musím připomenout, že na respektování tohoto principu je založená i schválená koncepce hygienické služby, kterou předložil hlavní hygienik po svém nástupu a kterou postupně přijali tři ministři zdravotnictví a zdravotní výbory Senátu i Poslanecké sněmovny. Koncepce, která má stabilizovat v minulých letech významně oslabený systém hygienické služby, předpokládá zachování integrity státního zdravotního dozoru včetně stravování a výživy. Pozměňovací návrh je v rozporu s touto schválenou koncepcí.

3. Ke změnám není z hlediska ochrany veřejného zdraví ani bezpečnosti a kvality potravin žádný důvod.

Navrhované změny nejsou motivovány primárně ochranou veřejného zdraví, neboť ta je v této oblasti zajištěna činností hygienické služby na velmi vysoké úrovni. O tom svědčí jak hodnocení a výsledky  auditů prováděných FVO (Food and Veterinary Office) při DG SANCO (Generální ředitelství pro ochranu a zdraví spotřebitele), tak zejména jediné a hlavní kritérium úspěšnosti  práce hygienické služby, a to je dlouhodobý pokles onemocnění z potravin ve společném stravování. Pozměňovací návrh posl. Balaštíkové zpřetrhává 60 let budovaný systém prevence vzniku hromadných infekčních onemocnění z provozoven společného stravování, který se jeví jako účinný a fungující a vedl k minimalizaci  výskytu těchto onemocnění.

4. Nelze akceptovat nepravdivý důvod navrhovaných změn, že nařízení EU na úseku potravinového práva jsou v gesci MZe.

Předpisy vycházejí z toho, že tím, kdo určí gestora oblasti, je národní stát. V tomto smyslu byly stravovací služby, pitná voda a materiály a předměty určené pro styk s potravinami svěřeny resortu zdravotnictví. Naopak evropská praxe ve všech případech podporuje sdílení kompetencí a vždy jsou do systému bezpečnosti potravin a kontroly potravinového řetězce zapojeny úřady veřejného zdraví. V některých zemích jako je Rakousko či Itálie je ministerstvo zdravotnictví dokonce hlavním centrálním orgánem.

5. Etický a právní aspekt

Ministerstvo zemědělství je garantem za výrobu potravin. K vyloučení střetu zájmů je proto žádoucí, aby se dozorem nad zdravotní nezávadností zabývala nezávislá složka státu. Způsob organizace hygienické služby v působnosti MZ je v souladu s principy nezávislosti, neboť hygienická služba není nijak zainteresována do podpory  podnikání v oblasti společného stravování.

6. Byrokratický a ekonomický aspekt.

Tam, kde dosud plnily všechny úkoly krajské hygienické stanice, se pozměňovacím návrhem vytváří triplicitní dozor nad stravovacími službami, kde provádí

  • veterina dozor nad potravinami živočišného původu (maso, mléko,vejce, med),
  • SZPI dozor nad výrobou a uváděním pokrmů na trh,
  • hygiena dozor nad zdravotními průkazy, dodržováním znalostí a zásad osobní a provozní hygieny, dodržováním zákazu kouření, provádění zkoušek znalostí hub, dozor nad pitnou vodou, obaly potravin a předměty přicházejícími do styku s potravinami, dozor nad pracovním prostředím.

Toto řešení vnáší nejen zmatek do výkonu dozoru, který nelze vykonat komplexně, ale ztěžuje i postavení provozovatelů, ohrožuje zdraví spotřebitelů a mrhá prostředky státního rozpočtu.

7. Všechny tyto aspekty vzal na vědomí a vyslovil zásadní nesouhlas s pozměňovacím návrhem poslankyně Balaštíkové zdravotní výbor PS PČR svým usnesením ze dne 17. 4. 2014.

8. Této skutečnosti jsou si vědomy i další odborné a profesní subjekty.

Jmenované subjekty stanovisko ministerstva zdravotnictví dlouhodobě podporují, a jedná se nejen o odborné lékařské společnosti infekčního lékařství, epidemiologie a mikrobiologie, hygieny a komunitní medicíny, sociálního lékařství a řízení péče o zdraví a akademickou obec v čele s lékařskými fakultami, ale i o zástupce dozorovaného sektoru jako např. Asociace hotelů a restaurací.

Závěrem: V roce 1818 odhlasoval anglický parlament pod tlakem obchodníků, že mor není nakažlivou nemocí jen proto, aby uvolnil karanténní opatření v přístavech. O 10 let později se francouzská sněmovna ze stejného důvodu takto usnesla o žluté zimnici.

Já v této chvíli musím apelovat na poslance, aby odmítli pozměňovací návrh poslankyně Balaštíkové, který není motivovaný ochranou veřejného zdraví. Jsem přesvědčený, že český parlament má zdravý rozum a nezařadí se mezi parlamenty z 19. století.

 

Hodnocení: 

HaSIM newsletter

Mějte přehled o našich novinkách!