Sociální podniky

V Česku se za poslední tři roky ztrojnásobil počet sociálních podniků, které zaměstnávají znevýhodněné pracovníky. Na podzim 2012 jich bylo v internetovém adresáři sedm desítek, v roce 2015 je jich 215. Adresář sociálních podniků spravuje obecně prospěšná společnost P3 - People, Planet, Profit.

Reálně může být sociálních podniků ještě o stovku víc. Podle Petry Francové, ředitelky společnosti P3, která podporuje sociální podnikání, se do adresáře zapisují sociální podniky dobrovolně.

Sociální podnik zaměstnává postižené, dlouhodobě nezaměstnané, bývalé vězně, lidi bez domova, příslušníky menšin a další znevýhodněné. Zaměřuje se na prospěšné služby či produkty a přispívá k rozkvětu míst, kde funguje. Firma musí nejméně 51 procent zisku vložit znovu do svého rozvoje. Důležitou roli hraje i ekologický přístup.

Sociální podnik je těžko uchopitelný pojem sám o sobě. Na jedné straně je sociální cíl, na druhé ekonomický. Sociální podnikání se pohybuje mezi tím. Je to v praxi kolikrát obtížně realizovatelné, protože tyto dva cíle mohou jít často i proti sobě, uvedla Francová.

Podle ní víc než pětina sociálních podniků poskytuje zahradnické a úklidové služby či údržbu nemovitostí. Potravinářské výrobě a prodeji se věnuje 17 procent těchto firem, 16 procent pohostinství a ubytování a stejný podíl prodeji. Celkově vedou s 33 procenty gastroslužby.

Znevýhodněné zaměstnává 99 procent sociálních podniků. Dvě třetiny mají zdravotně postižené pracovníky, třetina dlouhodobě nezaměstnané a 13 procent příslušníky etnických menšin. Celkem 45 procent sociálních podniků tvoří společnosti s ručením omezeným, 28 procent obecně prospěšné společnosti, desetinu spolky, osm procent osoby samostatně výdělečně činné, šest procent družstva a dvě procenta náboženské společnosti. Zbytek připadá na akciové společnosti, zájmová sdružení a pobočné spolky.

Tým ministra pro lidská práva pracuje nyní na zákonu o sociálním podnikání. Podle původního legislativního plánu měla Vláda ČR obrysy normy dostat v prosinci 2014, podle aktualizovaného plánu v dubnu 2015. Paragrafy měl mít v listopadu 2015, zatím nedostal ani věcný záměr. Na zákonu mají dále pracovat zástupci ministerstev práce a průmyslu.

Podle odborníků na začleňování by se sociální podnikání dalo využít v místech s ghetty. Jejich obyvatelé obvykle práci nemají a hledají ji obtížně. Sociální firmy proto začínají zakládat některé obce.

Sociální podnikatelé mohou získat granty z různých nadací. Využít mohou i evropské peníze. Nyní mohou žádat například o dotaci na vznik či rozšíření sociálního podniku z operačního programu zaměstnanost. Žádosti je možné podávat do konce listopadu. K dispozici je sto milionů korun.

Počet sociálních podniků v jednotlivých krajích v červenci 2014 a v říjnu 2015