Umělé oplodnění

Od 1. 9. 2015 je novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění (tzv. transparenční novelou) zpřesněna zákonná úprava pro úhradu služeb, poskytnutých v souvislosti s umělým oplodněním. V původním znění zákona byla uvedena horní věková hranice do 39 let .

Novela zákona specifikuje, že ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní služby poskytnuté na základě doporučení registrujícího gynekologa v souvislosti s umělým oplodněním, jde-li o formu mimotělního oplodnění (in vitro fertilizace), a to ženám s oboustrannou neprůchodností vejcovodů od 18 let do dne dosažení 39. roku věku, ostatním ženám pak od 22 let do dne dosažení 39. roku věku.

Úhrada je, stejně jako podle dřívější úpravy, možná nejvíce třikrát za život, nebo čtyřikrát za život, bylo-li v prvních dvou případech přeneseno do pohlavních orgánů ženy nejvýše 1 lidské embryo vzniklé oplodněním vajíčka spermií mimo tělo ženy. Do limitu 3x, resp. 4x za život se nezapočítává pouhé zavedení spermií do pohlavních orgánů ženy (intrauterinní inseminace – IUI), které je druhou metodou umělého oplodnění.

To, že se zdravotní péče, poskytnutá v souvislosti s mimotělním oplodněním, hradí z veřejného zdravotního pojištění, zároveň ale neznamená, že je zcela zdarma. Např. léky, kterými se pacientka musí hormonálně stimulovat, jsou podle příslušné vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ ČR) a z ní odvozeného číselníku hrazeny pojišťovnami jen částečně (resp. do určitého množství), takže na ně pacientka doplácí. Dále si pacientky platívají specifické laboratorní vyšetření nebo použití jiné metody (techniky) oplodnění vajíčka spermií v laboratorních podmínkách.

Podle vyhlášky MZ ČR hradí totiž pojišťovny jen určitou metodu a jiné – specifičtější a tím pádem dražší – metody nehradí. Platí se také např. nadstandardní péče v soukromém zdravotnickém zařízení, jejíž cena se samozřejmě u jednotlivých zařízení liší; na její výši nemá pojišťovna žádný vliv.

Pacientka má právo dopředu si vyžádat ceník všech poskytovaných nadstandardních služeb. Tento ceník by neměl obsahovat žádnou péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění (např. ultrazvukové vyšetření). Centrum by si nemělo účtovat ani konzultace. Na všechny platby musí pacientka dostat doklad.

Podle zákona o specifických zdravotních službách lze (z odborného hlediska) umělé oplodnění provést ženě v jejím plodném věku, pokud její věk nepřekročil 49 let. Úhrada IVF z veřejného zdravotního pojištění je však možná jen do dne dosažení 39. roku.

Kategorie: 
Hodnocení: 

HaSIM newsletter

Mějte přehled o našich novinkách!