Ústav vedený dříve profesorem Holým pracuje na nových lécích

Na nových lécích na obezitu, cukrovku či rakovinu pracují vědci Ústavu organické chemie a biochemie, jehož ředitelem byl objevitel antivirotik používaných při léčbě HIV/AIDS, žloutenky B či oparů Antonín Holý. K jeho nedožitým osmdesátým narozeninám pořádá ústav 5. září konferenci medicinální chemie, na níž budou přednášet významní vědci z Evropy i USA.

Nejdůležitějším posláním našeho ústavu je základní výzkum. Přesto ale máme nyní asi devět programů, o kterých si myslíme, že povedou k zajímavým aplikacím. Nejdál jsme s chemicky modifikovanými peptidy, které by mohly fungovat při léčbě obezity a diabetu druhého typu. Zatím jsou přesvědčivě aktivní u zvířat, jak dopadnou u lidí, to se teprve ukáže,“ řekl ČTK ředitel Zdeněk Hostomský.

Nadějně podle něj vypadají i neuroprotektivní látky a protoléčiva, například proti nádorovým či zánětlivým onemocněním, která ústav vyvíjí ve spolupráci s Johns Hopkins University v USA. Ústav má také program pro praktické využití vlastních velmi citlivých diagnostických metod.

Za licenční poplatky a patenty, které jsou výsledkem práce profesora Holého a jeho týmu, získává ústav od společnosti Gilead téměř dvě miliardy korun ročně. V roce 2006 uzavřel Gilead s ústavem smlouvu pro zřízení společného výzkumného centra, na to ročně věnovala 1,1 milionu dolarů po dobu pěti let. V roce 2011 byla smlouva o pět let prodloužena a letos znovu.

Patenty na léčebné využití tenofoviru, což je účinná látka v lécích proti HIV či hepatitidě B, vyprší příští rok. Ústavu umožnily výnosy z nich zrekonstruovat areál, v něm vybudovat nové výzkumné centrum, a tak vytvořit podmínky pro špičkové vědecké týmy, které tu vznikají.

S tím, že tyto příjmy skončí, počítáme a pracujeme na tom, aby je postupně nahradily příjmy nové. Nedávno byl ve Spojených státech schválen k prodeji lék s novou látkou odvozenou od tenofoviru, z nějž opět poplynou licenční poplatky. A ve hře jsou i další látky,“ uvedl ředitel.

Z dosavadních patentů byly nejúspěšnější patenty na využití tenofoviru. Holý své hlavní objevy v oblasti antivirotik učinil v 70. letech 20. století a už tehdy začal spolupracovat na jejich dalším vývoji s belgickým virologem Erikem De Clerquem. Patenty ale začaly přinášet peníze až po roce 1989, a to i díky dobře sepsaným licenčním smlouvám se společností Gilead Sciences.

Před érou antivirotik, v 60.letech, byly nejúspěšnějšími látkami objevenými v ústavu peptidové hormony a jejich analoga, která se se ve veterinární i lidské medicíně užívají dodnes. Byly tehdy prodány dánské firmě Ferring přes společnost Polytechna a peníze šly do státní pokladny.

K financování výzkumu ředitel uvedl, že i díky zkušenosti s patenty profesora Holého se ústav řadu let soustředí na to, aby co nejlépe využíval všechny potenciální příležitosti. „Zaměstnáváme odborníky na ochranu duševního vlastnictví a patentové právo, pomáháme vědcům identifikovat projekty, které by mohly vést k novým lékům či jiným aplikacím, propojujeme je s komerčním sektorem,“ řekl.

Nyní působí v ústavu 40 výzkumných skupin, zaměřují se zejména na základní výzkum na pomezí chemie a biologie. „Základní výzkum zůstává naší prioritou. Ve vědě nikdy nevíte, co se ukáže jako přelomový poznatek či krok vedoucí k netušeným aplikacím, k lékům zachraňujícím životy, k novým zajímavým materiálům, k novému pochopení dějů kolem nás,“ dodal Hostomský.

Zdroj: ČTK

 

Kategorie: 
Hodnocení: 

HaSIM newsletter

Mějte přehled o našich novinkách!