Úprava podle navrhovatelů nesplňuje principy ústavní ochrany osobních dat, a to zejména ve způsobu jejich získávání, nezbytnosti a následného nakládání s nimi.
Principem schváleného sběru dat do národních registrů není získávání údajů o typech onemocnění a jejich dopadech, ale primárně sběr dat o nemocných, uvedla za předkladatele Jitka Seitlová (za SZ). Kromě ní se pod stížnost podepsali ještě senátoři ODS, STAN, KDU-ČSL a za Severočechy Alena Dernerová.
"Metodika vedení registrů si zachovává paternalistický duch minulého režimu, kdy byl brán minimální ohled na ochranu osob, o nichž jsou data zpracována. Rozsah shromažďovaných dat a jeho zákonem stanovené formy navíc zbytečně vystavují občana riziku neoprávněného přístupu k nim a jejich zneužití," dodala Seitlová.
Uzákonění systému sběru citlivých osobních dat v Národním zdravotním registru schválil Parlament letos v dubnu v rámci novely zákona o zdravotních službách. Nyní platí, že bez souhlasu pacienta budou v registrech shromažďovány všechny údaje o jeho zdravotním stavu a s tím související další údaje včetně rodinné anamnézy nebo informací o zaměstnání. Údaje budou shromažďovány pod rodným číslem. Nebudou anonymizovány a budou uchovávány až po dobu 25 let po úmrtí pacienta.
Zastánci toto oprávnění obhajovali s tím, že registr vznikne pod kontrolou Úřadu pro ochranu osobních údajů a stávající registry a celý systém hlášení do NZIS budou na nová pravidla postupně převáděny. Podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka se nebude sbírat větší objem údajů než nyní a systém jejich zabezpečení bude robustní. Kritici ale namítali, že zákon neupravuje, kdo konkrétně bude mít k jednotlivým datům přístup a jak s nimi bude nakládat.
Seitlová připomenula i verdikt Ústavního soudu z roku 2012, podle nějž by zákonná úprava "shromažďování a zpracovávání osobních údajů o zdravotním stavu pacientů bez jejich souhlasu" měla stanovit zvlášť přísné požadavky na zabezpečení těchto dat včetně určení okruhu osob, které by k nim měly mít přístup.
Zdroj: ČTK