Vláda ČR na jednání dne 2. 7. 2014 schválila vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů (701/14).

Návrh zákona je předkládán z důvodu nutnosti i nadále umožnit lékařům předepisování léčivých přípravků jak v listinné, tak i v elektronické podobě. Vláda souhlasila, aby lékaři mohli psát papírové i elektronické recepty i po 1. lednu 2015, kdy už měly být jen recepty elektronické.

Dále je v materiálech návrhu uvedeno následující vysvětlení:

Předkládaným návrhem zákona se navrhuje zachování stávající alternativní možnosti předepisování léčivých přípravků, a to tak, že z textu ustanovení § 80 zákona o léčivech, bude vypuštěna povinnost předepisovat léčivé přípravky výhradně na elektronický předpis. Důvodem pro zachování stávajícího stavu je skutečnost, že přibližně 20 % předepisujících lékařů není doposud vybaveno příslušnou výpočetní technikou, což by v praxi, počínaje 1. lednem 2015, pro tyto lékaře znamenalo nemožnost pro své pacienty předepisovat léčivé přípravky. Navrhovaná právní úprava nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace.

S účinností od 1. 1. 2015 má být dle platného znění zákona vyloučeno, aby lékař předepsal léčivý přípravek, aniž by měl funkční internetové spojení s tzv. centrálním úložištěm elektronických receptů. Takto koncipovaný způsob preskripce ovšem představuje přímé existenční ohrožení výkonu praxe přibližně 20 % lékařů, kteří v současnosti ordinují bez počítače nebo nemají přístup k rychlému či bezpečnému internetovému připojení. V tomto případě se zpravidla nejedná o lékaře ve velkých nemocnicích, ale naopak o starší lékaře, kteří provozují své soukromé praxe velmi často v odlehlejších regionech, v nichž je dostupnost zdravotních služeb (a často i internetového připojení) značně problematická. Zatížení těchto poskytovatelů dalšími administrativními povinnostmi spojenými s elektronickou preskripcí, které by si nadto vyžádalo i nemalé náklady na pořízení či obnovu počítačového vybavení a na zřízení kvalitního internetového připojení, nepochybně povede u řady z nich k ukončení činnosti. Uvedené oslabování sítě těchto jinak velmi potřebných poskytovatelů bude mít jistě za následek i snížení úrovně poskytované zdravotní péče, zejména mimo velká města.