Zdravotní pojišťovny vnímají nedostatek lékařů

Bez rychlého nárůstu studentů lékařských fakult a přesunů mezi lékařskými odbornostmi nelze podle analýzy Svazu zdravotních pojišťoven (SZP) zajistit v Česku do budoucna dostatek lékařů. Aktuálně je podle SZP lékařů dost, ale příliš mnoho nemocnic a nadbytek specializovaných center.

Aktuálně je podle SZP lékařů dost a počty jsou srovnatelné s ostatní Evropou, na rozdíl od ní je ale v Česku příliš mnoho nemocnic a nadbytek specializovaných center. Na řadě pracovišť proto lékaři chybějí.

Česká lékařská komora opakovaně varovala, že v Česku lékaři chybí a že většina nemocnic zajišťuje provoz jen za pomoci nadměrných přesčasů. V řadě regionů je problém sehnat praktického lékaře, zdravotnická záchranná služba funguje jen díky externistům. Situace je podle komory kritická, nemůže už prý garantovat kvalitu péče.

"Skutečným aktuálním nedostatkem v personálním zajištění péče je neefektivní využití kvalifikace a časového fondu našich lékařů," uvádí se v materiálu, který má ČTK k dispozici.

V lůžkové péči se zachovává podle materiálu zbytečně mnoho pracovišť. Že to může ovlivnit kvalitu, je zřejmé. V ambulantní péči jsou kamenem úrazu regionální odchylky. Přestože se počty nemocných v jednotlivých regionech republiky liší jen málo, počty ambulantních specialistů jsou značně rozdílné. Výsledkem jsou výrazné rozdíly v dostupnosti této péče.

Personální krize ale hrozí podle SZP do budoucna. "Z naší modelace vývoje potřebného počtu lékařů je zřejmé, že bez okamžitého nárůstu počtu studujících a přesunu mezi odbornostmi nebude možné dosáhnout bezproblémové generační výměny. Zároveň je velmi důležité si uvědomit, že z pohledu stávající legislativy je nejkratší čas pro samostatnou práci lékaře 12 let od přijetí na lékařskou fakultu," uvedl prezident SZP Ladislav Friedrich.

Právě s ohledem na tuto dlouhou dobu mezi zvýšením počtu studentů a jejich účinným vstupem do praxe lze první změny, pokud se je podaří spustit, očekávat až v roce 2022.

Podle analýzy lze na základě dostupných dat největší problémy související s generační výměnou očekávat u primární péče, kde je vysoký podíl lékařů starších 55 let, pracuje ale i řada lékařů starších 70 let.

Podle Friedricha je nutno přijmout opatření, která zvýší zájem o práci v primární péči, nestačí jen navýšení platů. Nutné prý také bude vrátit se k dřívějším plánům, které počítaly se změnou struktury lůžkové péče.

Zdroj: ČTK

 
Kategorie: 
Hodnocení: 

HaSIM newsletter

Mějte přehled o našich novinkách!