Čerství absolventi učilišť a středních a vyšších odborných škol hledají uplatnění na trhu práce lépe než v minulosti. Míra nezaměstnanosti v této skupině klesla napříč všemi kategoriemi vzdělání, uvedl Národní ústav pro vzdělávání (NÚV). Na internetových stránkách zveřejnil předběžnou zprávu o nezaměstnanosti absolventů.
NÚV shromažďuje údaje o takzvaných čerstvých absolventech, kteří úspěšně ukončili školu v posledních 12 měsících. Počet nezaměstnaných je v této skupině pravidelně nejvyšší v září a do konce dubna před příchodem nových absolventů na pracovní trh klesá. K 30. dubnu 2014 bylo nezaměstnaných 11.260 čerstvých absolventů středoškolského studia, což je meziroční pokles o více než pět tisíc lidí. U vyšších odborných škol to bylo 493 absolventů, zhruba o stovku méně než o rok dříve.
Přelom let 2012 a 2013 byl výjimečný tím, že od září do dubna počet nezaměstnaných absolventů klesl pouze o 200. Šlo o velmi nepříznivý stav: kdo nenašel práci ihned po škole, zůstal bez práce po celé období do dubna 2013.
K poklesu počtů nezaměstnaných absolventů však vedle oživení na trhu práce podle NÚV přispívají další faktory. Vedle demografického vývoje, kdy klesají celkové počty absolventů, je to skutečnost, že se zvyšuje podíl absolventů pokračujících ve studiu. Autoři předběžné zprávy také poukazují na vliv zavedení státních maturitních zkoušek. Neúspěšní maturanti totiž nejsou považování za absolventy, takže z těchto statistik vypadávají.
V učebních oborech ledají uplatnění nejlépe absolventi elektrotechnických a strojírenských oborů, u kterých míra nezaměstnanosti je 11,0 respektive 13,1 procenta. Nejhůře jsou na tom obory zaměřené na gastronomii, hotelnictví a turismus a zpracování dřeva, kde se blíží ke 20 procentům. Na 19 procentech je u stavebnictví. Autoři v této souvislosti připomněli, že právě v této oblasti zaměstnavatelé neustále požadují zvýšení počtu absolventů.
V maturitních oborech po gymnáziích, kde je nezaměstnaných 4,4 procenta absolventů, mají nejnižší míru nezaměstnanosti absolventi lyceí. Vedle strojařů a elektrotechniků se uplatňují také zdravotníci, v těchto oborech se míra nezaměstnanosti pohybuje kolem deseti procent. U zemědělství a lesnictví je to 14,6 procenta a v gastronomii, hotelnictví a turismu 13,7 procenta.
Míru nezaměstnanosti absolventů NÚV se počítá jako podíl nezaměstnanosti absolventů na jejich celkovém počtu. Nezohledňuje, kolik lidí se skutečně ucházelo o práci a kolik jich pokračuje ve studiu. To zkresluje data především u absolventů gymnázií, z nichž drtivá většina studuje dále. Pokud by se brali v úvahu jen gymnazisté, kteří chtějí hned po maturitě pracovat, byla by míra nezaměstnanosti zřejmě vyšší než podle stávající metodiky, připustili autoři.