Čas potřebný k cestě do práce a z práce na začátku a na konci každého dne by měl být podle Soudního dvora Evropské unie započítán jako pracovní doba. Zaměstnanci bez fixního pracovního místa (například elektrikáři, obchodní zástupci, pečovatelé apod.) nejsou v současné době oprávněni k tomu, aby si tuto dobu do výplaty započítali. 

Započítání cesty do práce je v souladu se směrnicí o ochraně zdraví a bezpečnosti zaměstnanců. Soudní dvůr EU rozhodl o tom, že zaměstnanci bez fixního pracovního místa by měli mít nárok na zaplacení doby, kterou stráví cestou do práce i z práce.

Mělo by tomu tak být podle směrnice o ochraně zdraví a bezpečnosti zaměstnanců. Toto rozhodnutí souvisí s právním případem ze Španělska, ve kterém figurovala společnost Tyco zabývající se výrobou bezpečnostních systémů.
 
Jedná se o rozhodnutí zaměstnavatele, nikoliv zaměstnance. Skutečnost, že zaměstnanci začínají a končí svou cestu za prací ve svých domovech, přímo vyplývá z rozhodnutí zaměstnavatele, nikoliv z touhy samotných pracovníků,“ uvedl soud.
 
Žádost o to, aby zaměstnanci nesli toto břemeno jen kvůli volbě zaměstnavatele, je v rozporu s ochranou bezpečnosti a zdraví zaměstnanců, tedy směrnice, jejíž součástí je i nutnost zaručit zaměstnancům minimální dobu odpočinku,“ stálo v prohlášení Soudního dvora EU.
 
Zdroj: EuroDeník.cz