Jako základ k vytvoření nového modelu financování systému péče má posloužit Sociodemografická analýza – mapa rozložení ohrožení dětí a rodin v ČR, kterou zveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Analýza vznikla v rámci individuálního projektu MPSV, financoval ji Evropský sociální fond.
Ministerstvo prostřednictvím projektu „Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny“ realizuje komplexní analýzu systému péče o ohrožené děti. Jedním ze tří samostatných podkladů je právě Sociodemografická analýza. Dalšími analýzami jsou Analýza systému náhradní rodinné péče a Analýza sítě služeb, jejíž výsledky budou zveřejněny v únoru 2014.
Sociodemografická analýza, kterou MPSV zveřejnilo, představuje vybrané sociální jevy a k nim náležející indikátory ohrožení dětí a rodin v jednotlivých krajích a obcích s rozšířenou působností, které vykonávají agendu sociálně-právní ochrany dětí. Mapuje tři hlavní oblasti ohrožení: demografické a sociální prostředí, ekonomickou aktivitu a neúplnost a nefunkčnost rodiny. První sledovaná oblast zahrnuje přehled obecných ukazatelů týkajících se života dětí a rodiny v sociálním prostředí s ohledem na vybrané sociálně-demografické údaje – např. obytná plocha na 1 osobu v m², počet dětí celkově, pracovní neschopnost apod. Druhá oblast soustřeďuje indikátory z oblasti ekonomické aktivity, nezaměstnanosti a pobírání různých dávek. Poslední oblast se orientuje na údaje vypovídající o důsledcích rozvolnění rodinného života jako je počet nezletilých rodičů, úhrnná rozvodovost nebo třeba kriminalita dětí. Zdrojem pro zpracování celkem 48 indikátorů byly zejména výkazy o výkonu sociálně-právní ochrany dětí z let 2008 – 2011 a další dostupné statistické údaje.
Výstupy ze sociodemografické analýzy poslouží jako základ k vytvoření nového modelu financování. MPSV plánuje rozdělovat peníze pro výkon sociálně-právní ochrany podle míry náročnosti sociální práce s rodinami. Větší finanční podpora půjde těm obcím, kde je vyšší míra ohrožení dětí a rodin.
Z výzkumu například vyplynulo, že mnohem vyšší riziko vykazují obce v pohraničí, kde se ukazuje silná souvislost ohrožení dětí a rodin s chudobou či sociálním vyloučením. Indikátor „týrané, zneužívané a zanedbávané děti za rok 2008 – 2011“ vykazuje nejhorší hodnoty v obcích a regionech, kde je vysoká průměrná míra nezaměstnanosti, časté vyplácení dávek v hmotné nouzi a tedy chudoba jako taková. Děti a rodiny žijící v těchto oblastech se častěji dostanou do kontaktu s orgány sociálně-právní ochrany dětí.
Špatná situace dětí, mládeže a rodin je zejména v Moravskoslezském a Ústeckém kraji a v hlavním městě. V Praze panují velké rozdíly, společně tam působí příznivé i nepříznivé ukazatele. Naopak „klidové“ pásmo tvoří Jihočeský kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj a Kraj Vysočina, kde je situace nejlepší.